- Dharmagya
- Scriptures
- Bhagavad Geeta
- Chapter 10
Chapter 10
विभूतियोग
Yoga through Appreciating the Infinite Opulences of God
Verses
Verse 1
श्री भगवान् उवाच भूय एव महाबाहो शृणु मे परमं वचः। यत्ते ऽहं प्रीयमाणाय वक्ष्यामि हितकाम्यया।।10.1।।
śrī bhagavān uvāca bhūya eva mahābāho śṛṇu me paramaṃ vacaḥ| yatte 'haṃ prīyamāṇāya vakṣyāmi hitakāmyayā||10.1||
Meaning
Lord Shri Krishna said: Now, O Prince! Listen to My supreme advice, which I give you for the sake of your welfare, for you are My beloved.
श्रीभगवान् बोले — हे महाबाहु अर्जुन! तुम मेरे प्रिय हो, इसलिए तुम्हारे हित की कामना से मैं फिर से अपना यह परम रहस्यमय वचन कहता हूँ; इसे ध्यान से सुनो।
Verse 2
न मे विदुः सुरगणाः प्रभवं न महर्षयः। अहम् आदिर् हि देवानां महर्षीणां च सर्वशः।।10.2।।
na me viduḥ suragaṇāḥ prabhavaṃ na maharṣayaḥ| aham ādir hi devānāṃ maharṣīṇāṃ ca sarvaśaḥ||10.2||
Meaning
Neither the professors of divinity nor the great ascetics know My origin, for I am the source from which they all originate.
न देवगण मेरी उत्पत्ति का रहस्य जानते हैं और न महर्षि ही; क्योंकि मैं ही सब प्रकार से देवताओं तथा महर्षियों का भी आदिकारण हूँ।
Verse 3
यो मामजम् अनादिं च वेत्ति लोकमहेश्वरम्। असम्मूढः स मर्त्येषु सर्वपापैः प्रमुच्यते।।10.3।।
yo māmajam anādiṃ ca vetti lokamaheśvaram| asammūḍhaḥ sa martyeṣu sarvapāpaiḥ pramucyate||10.3||
Meaning
He who knows Me as the unborn, without beginning, the Lord of the universe, he, stripped of his delusions, becomes free from all conceivable sins.
जो मुझे अजन्मा, अनादि तथा समस्त लोकों का महान् ईश्वर जानता है, वह मनुष्यों में मोहरहित होकर समस्त पापों से मुक्त हो जाता है।
Verse 4
बुद्धिर् ज्ञानम् असंमोहः क्षमा सत्यं दमः शमः। सुखं दुःखं भवो ऽभावो भयं चाभयमेव च।।10.4।।
buddhir jñānam asaṃmohaḥ kṣamā satyaṃ damaḥ śamaḥ| sukhaṃ duḥkhaṃ bhavo 'bhāvo bhayaṃ cābhayameva ca||10.4||
Meaning
Intelligence, wisdom, non-delusion, forgiveness, truth, self-control, calmness, pleasure, pain, birth, death, fear, and fearlessness;
बुद्धि, ज्ञान, मोह का अभाव, क्षमा, सत्य, इन्द्रियनिग्रह (दम), मन का शान्त रहना (शम), सुख, दुःख, उत्पत्ति, विनाश, भय और निर्भयता —
Verse 5
अहिंसा समता तुष्टिस् तपो दानं यशो ऽयशः। भवन्ति भावा भूतानां मत्त एव पृथग्विधाः।।10.5।।
ahiṃsā samatā tuṣṭis tapo dānaṃ yaśo 'yaśaḥ| bhavanti bhāvā bhūtānāṃ matta eva pṛthagvidhāḥ||10.5||
Meaning
Harmlessness, equanimity, contentment, austerity, beneficence, fame, and failure—all these characteristics of beings spring from Me alone.
अहिंसा, समता, सन्तोष, तप, दान, यश और अपयश — प्राणियों के ये अनेक प्रकार के भाव मुझसे ही उत्पन्न होते हैं।
Verse 6
महर्षयः सप्त पूर्वे चत्वारो मनवस् तथा। मद्भावा मानसा जाता येषां लोक इमाः प्रजाः।।10.6।।
maharṣayaḥ sapta pūrve catvāro manavas tathā| madbhāvā mānasā jātā yeṣāṃ loka imāḥ prajāḥ||10.6||
Meaning
The seven Great Seers, the progenitors of mankind, the Ancient Four, and the Lawgivers were born of My will and come forth directly from Me. The race of mankind has sprung from them. (Mareechi, Atri, Angira, Pulaha, Kratu, Pulastya, Vasishtha; the Masters: Sanak, Sanandan, Sanatan, Sanatkumar.)
सात महर्षि (मरीचि, अत्रि, अंगिरा, पुलह, क्रतु, पुलस्त्य, वसिष्ठ), उनसे भी पूर्व के चार सनातन ऋषि (सनक, सनन्दन, सनातन, सनत्कुमार) तथा चौदह मनु — ये सब मेरे ही संकल्प से, मेरे मन से उत्पन्न हुए हैं; इस संसार की समस्त प्रजा इन्हीं से विस्तार पाती है।
Verse 7
एतां विभूतिं योगं च मम यो वेत्ति तत्त्वतः। सो ऽविकम्पेन योगेन युज्यते नात्र संशयः।।10.7।।
etāṃ vibhūtiṃ yogaṃ ca mama yo vetti tattvataḥ| so 'vikampena yogena yujyate nātra saṃśayaḥ||10.7||
Meaning
He who rightly understands My manifested glory and My creative power attains perfect peace without a doubt.
जो मेरी इस विभूति (ऐश्वर्य) तथा योग (दिव्य शक्ति) को यथार्थ रूप से जान लेता है, वह निश्चल भक्तियोग से मुझमें जुड़ जाता है — इसमें कोई संशय नहीं।
Verse 8
अहं सर्वस्य प्रभवो मत्तः सर्वं प्रवर्तते। इति मत्वा भजन्ते मां बुधा भावसमन्विताः।।10.8।।
ahaṃ sarvasya prabhavo mattaḥ sarvaṃ pravartate| iti matvā bhajante māṃ budhā bhāvasamanvitāḥ||10.8||
Meaning
I am the source of all; from me everything flows. Therefore, the wise worship me with an unchanging devotion.
मैं ही समस्त सृष्टि का उद्गम हूँ, मुझसे ही सब कुछ प्रवृत्त होता है — ऐसा जानकर श्रद्धा और प्रेम से युक्त ज्ञानीजन मुझे ही भजते हैं।
Verse 9
मच्चित्ता मद्गतप्राणा बोधयन्तः परस्परम्। कथयन्तश् च मां नित्यं तुष्यन्ति च रमन्ति च।।10.9।।
maccittā madgataprāṇā bodhayantaḥ parasparam| kathayantaś ca māṃ nityaṃ tuṣyanti ca ramanti ca||10.9||
Meaning
With minds concentrated on Me, with lives absorbed in Me, and enlightening one another, they ever feel content and happy.
मुझमें ही चित्त लगाए, मुझमें ही प्राण अर्पित किए हुए वे भक्त आपस में मेरी महिमा का बोध कराते हुए और निरन्तर मेरी ही चर्चा करते हुए सन्तुष्ट रहते हैं और आनन्दित होते हैं।
Verse 10
तेषां सततयुक्तानां भजतां प्रीतिपूर्वकम्। ददामि बुद्धियोगं तं येन माम् उपयान्ति ते।।10.10।।
teṣāṃ satatayuktānāṃ bhajatāṃ prītipūrvakam| dadāmi buddhiyogaṃ taṃ yena mām upayānti te||10.10||
Meaning
To those who are always devout and who worship Me with love, I give the power of discrimination that leads them to Me.
जो भक्त निरन्तर मुझमें लगे रहकर प्रेमपूर्वक मेरा भजन करते हैं, उन्हें मैं वह विवेकयुक्त बुद्धियोग प्रदान करता हूँ, जिससे वे मुझ तक पहुँच जाते हैं।
Verse 11
तेषाम् एवानुकम्पार्थम् अहम् अज्ञानजं तमः। नाशयाम्यात्मभावस्थो ज्ञानदीपेन भास्वता।।10.11।।
teṣām evānukampārtham aham ajñānajaṃ tamaḥ| nāśayāmyātmabhāvastho jñānadīpena bhāsvatā||10.11||
Meaning
By My grace, I live in their hearts, and I dispel the darkness of ignorance with the shining light of wisdom.
उन पर अनुग्रह करने के लिए ही मैं उनके अन्तःकरण में स्थित होकर देदीप्यमान ज्ञानरूपी दीपक के द्वारा उनके अज्ञान से उत्पन्न अन्धकार को नष्ट कर देता हूँ।
Verse 12
अर्जुन उवाच परं ब्रह्म परं धाम पवित्रं परमं भवान्। पुरुषं शाश्वतं दिव्यम् आदिदेवम् अजं विभुम्।।10.12।।
arjuna uvāca paraṃ brahma paraṃ dhāma pavitraṃ paramaṃ bhavān| puruṣaṃ śāśvataṃ divyam ādidevam ajaṃ vibhum||10.12||
Meaning
Arjuna asked: Thou art the Supreme Spirit, the Eternal Home, the Holiest of Holies, the Eternal Divine Self, the Primal God, the Unborn, and Omnipresent.
अर्जुन बोले — आप ही परब्रह्म, परमधाम तथा परम पवित्र हैं; आप शाश्वत दिव्य पुरुष, आदिदेव, अजन्मा और सर्वव्यापक हैं।
Verse 13
आहुस् त्वाम् ऋषयः सर्वे देवर्षिर् नारदस् तथा। असितो देवलो व्यासः स्वयं चैव ब्रवीषि मे।।10.13।।
āhus tvām ṛṣayaḥ sarve devarṣir nāradas tathā| asito devalo vyāsaḥ svayaṃ caiva bravīṣi me||10.13||
Meaning
So have said the seers, the divine sage Narada, Asita, Devala, and Vyasa; and Thou Thyself also sayest it.
ऐसा समस्त ऋषियों ने, देवर्षि नारद ने तथा असित, देवल और व्यास ने भी कहा है; और अब आप स्वयं भी मुझसे यही कह रहे हैं।
Verse 14
सर्वम् एतद् ऋतं मन्ये यन् मां वदसि केशव। न हि ते भगवन् व्यक्तिं विदुर् देवा न दानवाः।।10.14।।
sarvam etad ṛtaṃ manye yan māṃ vadasi keśava| na hi te bhagavan vyaktiṃ vidur devā na dānavāḥ||10.14||
Meaning
I believe in what You have said, my Lord! For neither the godly nor the godless comprehend Your manifestation.
हे केशव (श्रीकृष्ण)! आप मुझसे जो कुछ कह रहे हैं, उस सबको मैं सत्य मानता हूँ; हे भगवन्! आपके स्वरूप के प्राकट्य को न देवता जानते हैं और न दानव (असुर)।
Verse 15
स्वयम् एवात्मनाऽत्मानं वेत्थ त्वं पुरुषोत्तम। भूतभावन भूतेश देवदेव जगत्पते।।10.15।।
svayam evātmanā'tmānaṃ vettha tvaṃ puruṣottama| bhūtabhāvana bhūteśa devadeva jagatpate||10.15||
Meaning
You alone know Yourself, by the power of Your Self; You are the Supreme Spirit, the Source and Master of all being, the Lord of Lords, the Ruler of the Universe.
हे पुरुषोत्तम! हे समस्त भूतों के उत्पादक! हे भूतों के स्वामी! हे देवों के देव! हे जगत् के अधिपति! आप स्वयं ही अपने आपको अपने सामर्थ्य से जानते हैं।
Verse 16
वक्तुम् अर्हस्यशेषेण दिव्या ह्यात्मविभूतयः। याभिर् विभूतिभिर् लोकान् इमांस् त्वं व्याप्य तिष्ठसि।।10.16।।
vaktum arhasyaśeṣeṇa divyā hyātmavibhūtayaḥ| yābhir vibhūtibhir lokān imāṃs tvaṃ vyāpya tiṣṭhasi||10.16||
Meaning
Please tell me about all of Your glorious manifestations, through which You pervade the world.
अब आप अपनी उन समस्त दिव्य विभूतियों को पूर्ण रूप से कहने की कृपा करें, जिन विभूतियों के द्वारा आप इन समस्त लोकों में व्याप्त होकर स्थित हैं।
Verse 17
कथं विद्याम् अहं योगिंस् त्वां सदा परिचिन्तयन्। केषु केषु च भावेषु चिन्त्यो ऽसि भगवन् मया।।10.17।।
kathaṃ vidyām ahaṃ yogiṃs tvāṃ sadā paricintayan| keṣu keṣu ca bhāveṣu cintyo 'si bhagavan mayā||10.17||
Meaning
O Master! How can I, through constant meditation, come to know You? My Lord! What are Your various manifestations through which I can meditate on You?
हे योगेश्वर! मैं निरन्तर चिन्तन करता हुआ आपको किस प्रकार जानूँ? हे भगवन्! किन-किन भावों एवं रूपों में मैं आपका ध्यान करूँ?
Verse 18
विस्तरेणात्मनो योगं विभूतिं च जनार्दन। भूयः कथय तृप्तिर् हि शृण्वतो नास्ति मे ऽमृतम्।।10.18।।
vistareṇātmano yogaṃ vibhūtiṃ ca janārdana| bhūyaḥ kathaya tṛptir hi śṛṇvato nāsti me 'mṛtam||10.18||
Meaning
Tell me again, I pray, of Thy power and Thy glory in full; for I feel that I am never satisfied when I listen to Thy immortal words.
हे जनार्दन (श्रीकृष्ण)! अपनी योगशक्ति तथा विभूति को विस्तार से फिर कहिए; क्योंकि आपके अमृतमय वचनों को सुनते हुए मेरी तृप्ति नहीं होती।
Verse 19
श्री भगवान् उवाच हन्त ते कथयिष्यामि दिव्या ह्यात्मविभूतयः। प्राधान्यतः कुरुश्रेष्ठ नास्त्यन्तो विस्तरस्य मे।।10.19।।
śrī bhagavān uvāca hanta te kathayiṣyāmi divyā hyātmavibhūtayaḥ| prādhānyataḥ kuruśreṣṭha nāstyanto vistarasya me||10.19||
Meaning
Lord Shri Krishna replied: So be it, My beloved friend! I will unfold to you some of the chief aspects of My glory. There is no end to its full extent.
श्रीभगवान् बोले — हे कुरुश्रेष्ठ अर्जुन! अच्छा, अब मैं अपनी दिव्य विभूतियों का वर्णन तुम्हें प्रमुखता से करता हूँ; क्योंकि मेरे विस्तार का तो कोई अन्त ही नहीं है।
Verse 20
अहम् आत्मा गुडाकेश सर्वभूताशयस्थितः। अहम् आदिश् च मध्यं च भूतानाम् अन्त एव च।।10.20।।
aham ātmā guḍākeśa sarvabhūtāśayasthitaḥ| aham ādiś ca madhyaṃ ca bhūtānām anta eva ca||10.20||
Meaning
O Arjuna! I am the Self, seated in the hearts of all beings; I am the beginning, the life, and the end of them all.
हे गुडाकेश (निद्रा को जीतने वाले अर्जुन)! मैं समस्त प्राणियों के हृदय में स्थित आत्मा हूँ; और मैं ही समस्त भूतों का आदि, मध्य तथा अन्त हूँ।
Verse 21
आदित्यानाम् अहं विष्णुर् ज्योतिषां रविर् अंशुमान्। मरीचिर् मरुताम् अस्मि नक्षत्राणाम् अहं शशी।।10.21।।
ādityānām ahaṃ viṣṇur jyotiṣāṃ ravir aṃśumān| marīcir marutām asmi nakṣatrāṇām ahaṃ śaśī||10.21||
Meaning
Of all the creative powers, I am the Creator; of luminaries, the Sun; of winds, the Whirlwind; and of planets, the Moon.
मैं द्वादश आदित्यों में विष्णु हूँ, ज्योतियों में किरणों वाला सूर्य हूँ, मरुद्गणों (वायुदेवों) में मरीचि हूँ, और नक्षत्रों में चन्द्रमा हूँ।
Verse 22
वेदानां सामवेदो ऽस्मि देवानाम् अस्मि वासवः। इन्द्रियाणां मनश् चास्मि भूतानाम् अस्मि चेतना।।10.22।।
vedānāṃ sāmavedo 'smi devānām asmi vāsavaḥ| indriyāṇāṃ manaś cāsmi bhūtānām asmi cetanā||10.22||
Meaning
Of the Vedas, I am the hymns; I am the electric force in the powers of nature; of the senses, I am the mind; and I am the intelligence in all that lives.
मैं वेदों में सामवेद हूँ, देवताओं में इन्द्र हूँ, इन्द्रियों में मन हूँ, तथा प्राणियों में चेतना (चेतनाशक्ति) हूँ।
Verse 23
रुद्राणां शङ्करश् चास्मि वित्तेशो यक्षरक्षसाम्। वसूनां पावकश् चास्मि मेरुः शिखरिणाम् अहम्।।10.23।।
rudrāṇāṃ śaṅkaraś cāsmi vitteśo yakṣarakṣasām| vasūnāṃ pāvakaś cāsmi meruḥ śikhariṇām aham||10.23||
Meaning
Among forces of vitality, I am the life; I am Mammon to the heathens and the godless; I am the energy in fire, earth, wind, sky, heaven, sun, moon, and planets; and among mountains, I am Mount Meru.
मैं एकादश रुद्रों में शंकर हूँ, यक्षों और राक्षसों में धन के स्वामी कुबेर हूँ, आठ वसुओं में अग्नि हूँ, तथा शिखरयुक्त पर्वतों में सुमेरु हूँ।
Verse 24
पुरोधसां च मुख्यं मां विद्धि पार्थ बृहस्पतिम्। सेनानीनाम् अहं स्कन्दः सरसाम् अस्मि सागरः।।10.24।।
purodhasāṃ ca mukhyaṃ māṃ viddhi pārtha bṛhaspatim| senānīnām ahaṃ skandaḥ sarasām asmi sāgaraḥ||10.24||
Meaning
Among the priests, know, O Arjuna, that I am the priest Brihaspati; of generals, I am Skanda, the Commander-in-Chief, and of waters, I am the Ocean.
हे पार्थ (अर्जुन)! पुरोहितों में मुझे मुख्य पुरोहित बृहस्पति जानो; सेनापतियों में मैं स्कन्द (कार्तिकेय) हूँ, और जलाशयों में समुद्र हूँ।
Verse 25
महर्षीणां भृगुर् अहं गिराम् अस्म्येकम् अक्षरम्। यज्ञानां जपयज्ञो ऽस्मि स्थावराणां हिमालयः।।10.25।।
maharṣīṇāṃ bhṛgur ahaṃ girām asmyekam akṣaram| yajñānāṃ japayajño 'smi sthāvarāṇāṃ himālayaḥ||10.25||
Meaning
Of the great seers, I am Bhrigu; of words, I am Om; of offerings, I am the silent prayer; among things immovable, I am the Himalayas.
महर्षियों में मैं भृगु हूँ, वाणियों में एक अक्षर 'ॐ' हूँ, यज्ञों में जपयज्ञ हूँ, और अचल वस्तुओं में हिमालय हूँ।
Verse 26
अश्वत्थः सर्ववृक्षाणां देवर्षीणां च नारदः। गन्धर्वाणां चित्ररथः सिद्धानां कपिलो मुनिः।।10.26।।
aśvatthaḥ sarvavṛkṣāṇāṃ devarṣīṇāṃ ca nāradaḥ| gandharvāṇāṃ citrarathaḥ siddhānāṃ kapilo muniḥ||10.26||
Meaning
Of trees, I am the sacred fig tree; of divine seers, Narada; of heavenly singers, I am Chitraratha, their leader; and of sages, I am Kapila.
मैं समस्त वृक्षों में अश्वत्थ (पीपल) हूँ, देवर्षियों में नारद हूँ, गन्धर्वों में उनके प्रमुख चित्ररथ हूँ, और सिद्धों में कपिल मुनि हूँ।
Verse 27
उच्चैःश्रवसम् अश्वानां विद्धि माम् अमृतोद्भवम्। ऐरावतं गजेन्द्राणां नराणां च नराधिपम्।।10.27।।
uccaiḥśravasam aśvānāṃ viddhi mām amṛtodbhavam| airāvataṃ gajendrāṇāṃ narāṇāṃ ca narādhipam||10.27||
Meaning
Know that among horses I am Pegasus, heaven-born; among the lordly elephants I am the white one, and I am the ruler among men.
घोड़ों में मुझे अमृत-मन्थन से उत्पन्न उच्चैःश्रवा जानो, श्रेष्ठ हाथियों में ऐरावत हूँ, और मनुष्यों में राजा हूँ।
Verse 28
आयुधानाम् अहं वज्रं धेनूनाम् अस्मि कामधुक्। प्रजनश् चास्मि कन्दर्पः सर्पाणाम् अस्मि वासुकिः।।10.28।।
āyudhānām ahaṃ vajraṃ dhenūnām asmi kāmadhuk| prajanaś cāsmi kandarpaḥ sarpāṇām asmi vāsukiḥ||10.28||
Meaning
I am the thunderbolt among weapons; I am the Cow of Plenty among cows; I am Passion in those who procreate, and I am the Cobra among serpents.
मैं शस्त्रों में वज्र हूँ, गायों में इच्छित कामनाओं को पूर्ण करने वाली कामधेनु हूँ, सन्तानोत्पत्ति का कारण कामदेव हूँ, और सर्पों में वासुकि हूँ।
Verse 29
अनन्तश् चास्मि नागानां वरुणो यादसाम् अहम्। पितॄणाम् अर्यमा चास्मि यमः संयमताम् अहम्।।10.29।।
anantaś cāsmi nāgānāṃ varuṇo yādasām aham| pitṝṇām aryamā cāsmi yamaḥ saṃyamatām aham||10.29||
Meaning
I am the king-python among snakes, I am the aqueous principle among those that live in water, I am the father of fathers, and among rulers I am death.
मैं नागों में शेषनाग (अनन्त) हूँ, जलचरों के अधिपतियों में वरुण हूँ, पितरों में अर्यमा हूँ, और नियमन करने वालों में यमराज हूँ।
Verse 30
प्रह्लादश् चास्मि दैत्यानां कालः कलयताम् अहम्। मृगाणां च मृगेन्द्रो ऽहं वैनतेयश् च पक्षिणाम्।।10.30।।
prahlādaś cāsmi daityānāṃ kālaḥ kalayatām aham| mṛgāṇāṃ ca mṛgendro 'haṃ vainateyaś ca pakṣiṇām||10.30||
Meaning
And I am the devotee Prahlada among the heathens; of Time I am the Eternal Present; I am the Lion among beasts and the Eagle among birds.
मैं दैत्यों में भक्त प्रह्लाद हूँ, गणना करने वालों में काल (समय) हूँ, पशुओं में सिंह हूँ, और पक्षियों में विनतापुत्र गरुड़ हूँ।
Verse 31
पवनः पवताम् अस्मि रामः शस्त्रभृताम् अहम्। झषाणां मकरश् चास्मि स्रोतसाम् अस्मि जाह्नवी।।10.31।।
pavanaḥ pavatām asmi rāmaḥ śastrabhṛtām aham| jhaṣāṇāṃ makaraś cāsmi srotasām asmi jāhnavī||10.31||
Meaning
I am the wind among purifiers, the king Rama among warriors; I am the crocodile among fishes, and I am the Ganges among rivers.
मैं पवित्र करने वालों में वायु हूँ, शस्त्रधारियों में राम हूँ, मत्स्यों (जलजन्तुओं) में मगर हूँ, और प्रवाहित होने वाली नदियों में जाह्नवी (गंगा) हूँ।
Verse 32
सर्गाणाम् आदिर् अन्तश् च मध्यं चैवाहम् अर्जुन। अध्यात्मविद्या विद्यानां वादः प्रवदताम् अहम्।।10.32।।
sargāṇām ādir antaś ca madhyaṃ caivāham arjuna| adhyātmavidyā vidyānāṃ vādaḥ pravadatām aham||10.32||
Meaning
I am the beginning, the middle, and the end of creation; among sciences, I am the science of spirituality; I am the discussion among disputants.
हे अर्जुन! सृष्टियों का आदि, मध्य तथा अन्त भी मैं ही हूँ; विद्याओं में अध्यात्मविद्या हूँ, और शास्त्रार्थ करने वालों का तत्त्वनिर्णयकारी वाद हूँ।
Verse 33
अक्षराणामकारोऽस्मि द्वन्द्वः सामासिकस्य च। अहमेवाक्षयः कालो धाताऽहं विश्वतोमुखः।।10.33।।
akṣarāṇāmakāro'smi dvandvaḥ sāmāsikasya ca| ahamevākṣayaḥ kālo dhātā'haṃ viśvatomukhaḥ||10.33||
Meaning
Of letters, I am A; I am the copulative in compound words; I am inexhaustible Time; and I am the all-pervading Preserver.
मैं अक्षरों में अकार हूँ, समासों में द्वन्द्व समास हूँ; मैं ही अविनाशी काल हूँ, तथा सबकी ओर मुख किए हुए सर्वव्यापी विधाता (पालनकर्ता) हूँ।
Verse 34
मृत्युः सर्वहरश् चाहम् उद्भवश् च भविष्यताम्। कीर्तिः श्रीर् वाक् च नारीणां स्मृतिर् मेधा धृतिः क्षमा।।10.34।।
mṛtyuḥ sarvaharaś cāham udbhavaś ca bhaviṣyatām| kīrtiḥ śrīr vāk ca nārīṇāṃ smṛtir medhā dhṛtiḥ kṣamā||10.34||
Meaning
I am all-devouring Death; I am the Origin of all that will happen; I am Fame, Fortune, Speech, Memory, Intellect, Constancy, and Forgiveness.
मैं सबका हरण करने वाली मृत्यु हूँ, तथा होने वाले समस्त प्राणियों की उत्पत्ति का कारण भी हूँ; और स्त्रीरूप गुणों में कीर्ति, श्री (सम्पत्ति), वाणी, स्मृति, मेधा (बुद्धि), धृति (धैर्य) तथा क्षमा हूँ।
Verse 35
बृहत्साम तथा साम्नां गायत्री छन्दसाम् अहम्। मासानां मार्गशीर्षो ऽहम् ऋतूनां कुसुमाकरः।।10.35।।
bṛhatsāma tathā sāmnāṃ gāyatrī chandasām aham| māsānāṃ mārgaśīrṣo 'ham ṛtūnāṃ kusumākaraḥ||10.35||
Meaning
Of hymns, I am Brihatsama; of metres, I am Gayatri; among months, I am Margashirsha (December); and I am Spring among seasons.
सामवेद के गानों में मैं बृहत्साम हूँ, छन्दों में गायत्री छन्द हूँ, महीनों में मार्गशीर्ष हूँ, और ऋतुओं में पुष्पों से भरी वसन्त ऋतु हूँ।
Verse 36
द्यूतं छलयताम् अस्मि तेजस् तेजस्विनाम् अहम्। जयो ऽस्मि व्यवसायो ऽस्मि सत्त्वं सत्त्ववताम् अहम्।।10.36।।
dyūtaṃ chalayatām asmi tejas tejasvinām aham| jayo 'smi vyavasāyo 'smi sattvaṃ sattvavatām aham||10.36||
Meaning
I am the gambler's cheat and the splendour of the splendid; I am victory; I am effort; and I am the purity of the pure.
मैं छल करने वालों का जूआ हूँ, तेजस्वियों का तेज हूँ; मैं विजय हूँ, उद्यम (दृढ़ निश्चय) हूँ, और सात्त्विक पुरुषों का सत्त्वगुण (पवित्रता) हूँ।
Verse 37
वृष्णीनां वासुदेवो ऽस्मि पाण्डवानां धनंजयः। मुनीनाम् अप्यहं व्यासः कवीनाम् उशना कविः।।10.37।।
vṛṣṇīnāṃ vāsudevo 'smi pāṇḍavānāṃ dhanaṃjayaḥ| munīnām apyahaṃ vyāsaḥ kavīnām uśanā kaviḥ||10.37||
Meaning
I am Shri Krishna among the Vrishni clan, Arjuna among the Pandavas, Vyasa among the saints, and Shukracharya among the sages.
मैं वृष्णिवंशियों में वासुदेव (श्रीकृष्ण) हूँ, पाण्डवों में धनंजय (अर्जुन) हूँ, मुनियों में व्यास हूँ, और कवियों में शुक्राचार्य हूँ।
Verse 38
दण्डो दमयताम् अस्मि नीतिर् अस्मि जिगीषताम्। मौनं चैवास्मि गुह्यानां ज्ञानं ज्ञानवताम् अहम्।।10.38।।
daṇḍo damayatām asmi nītir asmi jigīṣatām| maunaṃ caivāsmi guhyānāṃ jñānaṃ jñānavatām aham||10.38||
Meaning
I am the sceptre of rulers, the strategy of conquerors, the silence of mystery, and the wisdom of the wise.
मैं दमन करने वालों का दण्ड हूँ, विजय चाहने वालों की नीति हूँ; गुप्त रखने योग्य रहस्यों में मौन हूँ, और ज्ञानियों का ज्ञान हूँ।
Verse 39
यच् चापि सर्वभूतानां बीजं तद् अहम् अर्जुन। न तद् अस्ति विना यत् स्यान् मया भूतं चराचरम्।।10.39।।
yac cāpi sarvabhūtānāṃ bījaṃ tad aham arjuna| na tad asti vinā yat syān mayā bhūtaṃ carācaram||10.39||
Meaning
I am the seed of all beings, O Arjuna! No creature, moving or unmoving, can live without Me.
हे अर्जुन! जो समस्त प्राणियों का बीज (मूल कारण) है, वह भी मैं ही हूँ; कोई भी चर अथवा अचर प्राणी ऐसा नहीं, जो मेरे बिना रह सके।
Verse 40
नान्तो ऽस्ति मम दिव्यानां विभूतीनां परंतप। एष तूद्देशतः प्रोक्तो विभूतेर् विस्तरो मया।।10.40।।
nānto 'sti mama divyānāṃ vibhūtīnāṃ paraṃtapa| eṣa tūddeśataḥ prokto vibhūter vistaro mayā||10.40||
Meaning
O Arjuna! The aspects of My divine life are endless; I have mentioned only a few as an example.
हे परन्तप (अर्जुन)! मेरी दिव्य विभूतियों का कोई अन्त नहीं है; यह तो मैंने अपनी विभूति का विस्तार केवल संक्षेप में, उदाहरणस्वरूप ही कहा है।
Verse 41
यद् यद् विभूतिमत् सत्त्वं श्रीमद् ऊर्जितम् एव वा। तत् तद् एवावगच्छ त्वं मम तेजोंऽशसंभवम्।।10.41।।
yad yad vibhūtimat sattvaṃ śrīmad ūrjitam eva vā| tat tad evāvagaccha tvaṃ mama tejoṃ'śasaṃbhavam||10.41||
Meaning
Whatever is glorious, excellent, beautiful, and mighty, be assured that it comes from a fragment of My splendour.
जो-जो भी वस्तु विभूतियुक्त, ऐश्वर्ययुक्त, कान्तिमयी अथवा शक्तिसम्पन्न है, उस-उस को तुम मेरे ही तेज के एक अंश से उत्पन्न हुई समझो।
Verse 42
अथ वा बहुनैतेन किं ज्ञातेन तवार्जुन। विष्टभ्याहम् इदं कृत्स्नम् एकांशेन स्थितो जगत्।।10.42।।
atha vā bahunaitena kiṃ jñātena tavārjuna| viṣṭabhyāham idaṃ kṛtsnam ekāṃśena sthito jagat||10.42||
Meaning
But what is the use of all these details to you, O Arjuna? I sustain this universe with only a small part of Myself.
अथवा हे अर्जुन! इस विस्तृत वर्णन को जानने से तुम्हें क्या प्रयोजन? मैं तो अपने एक ही अंश से इस समस्त जगत् को धारण करके स्थित हूँ।
