- Dharmagya
- Scriptures
- Bhagavad Geeta
- Chapter 9
Chapter 9
राजविद्याराजगुह्ययोग
Yoga through the King of Sciences
Verses
Verse 1
श्री भगवानुवाच इदं तु ते गुह्यतमं प्रवक्ष्याम्यनसूयवे। ज्ञानं विज्ञानसहितं यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात्।।9.1।।
śrī bhagavānuvāca idaṃ tu te guhyatamaṃ pravakṣyāmyanasūyave| jñānaṃ vijñānasahitaṃ yajjñātvā mokṣyase'śubhāt||9.1||
Verse 2
राजविद्या राजगुह्यं पवित्रमिदमुत्तमम्। प्रत्यक्षावगमं धर्म्यं सुसुखं कर्तुमव्ययम्।।9.2।।
rājavidyā rājaguhyaṃ pavitramidamuttamam| pratyakṣāvagamaṃ dharmyaṃ susukhaṃ kartumavyayam||9.2||
Verse 3
अश्रद्दधानाः पुरुषा धर्मस्यास्य परन्तप। अप्राप्य मां निवर्तन्ते मृत्युसंसारवर्त्मनि।।9.3।।
aśraddadhānāḥ puruṣā dharmasyāsya parantapa| aprāpya māṃ nivartante mṛtyusaṃsāravartmani||9.3||
Verse 4
मया ततमिदं सर्वं जगदव्यक्तमूर्तिना। मत्स्थानि सर्वभूतानि न चाहं तेष्ववस्थितः।।9.4।।
mayā tatamidaṃ sarvaṃ jagadavyaktamūrtinā| matsthāni sarvabhūtāni na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ||9.4||
Verse 5
न च मत्स्थानि भूतानि पश्य मे योगमैश्वरम्। भूतभृन्न च भूतस्थो ममात्मा भूतभावनः।।9.5।।
na ca matsthāni bhūtāni paśya me yogamaiśvaram| bhūtabhṛnna ca bhūtastho mamātmā bhūtabhāvanaḥ||9.5||
Verse 6
यथाऽऽकाशस्थितो नित्यं वायुः सर्वत्रगो महान्। तथा सर्वाणि भूतानि मत्स्थानीत्युपधारय।।9.6।।
yathā''kāśasthito nityaṃ vāyuḥ sarvatrago mahān| tathā sarvāṇi bhūtāni matsthānītyupadhāraya||9.6||
Verse 7
सर्वभूतानि कौन्तेय प्रकृतिं यान्ति मामिकाम्। कल्पक्षये पुनस्तानि कल्पादौ विसृजाम्यहम्।।9.7।।
sarvabhūtāni kaunteya prakṛtiṃ yānti māmikām| kalpakṣaye punastāni kalpādau visṛjāmyaham||9.7||
Verse 8
प्रकृतिं स्वामवष्टभ्य विसृजामि पुनः पुनः। भूतग्राममिमं कृत्स्नमवशं प्रकृतेर्वशात्।।9.8।।
prakṛtiṃ svāmavaṣṭabhya visṛjāmi punaḥ punaḥ| bhūtagrāmamimaṃ kṛtsnamavaśaṃ prakṛtervaśāt||9.8||
Verse 9
न च मां तानि कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय। उदासीनवदासीनमसक्तं तेषु कर्मसु।।9.9।।
na ca māṃ tāni karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya| udāsīnavadāsīnamasaktaṃ teṣu karmasu||9.9||
Verse 10
मयाऽध्यक्षेण प्रकृतिः सूयते सचराचरम्। हेतुनाऽनेन कौन्तेय जगद्विपरिवर्तते।।9.10।।
mayā'dhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sacarācaram| hetunā'nena kaunteya jagadviparivartate||9.10||
Verse 11
अवजानन्ति मां मूढा मानुषीं तनुमाश्रितम्। परं भावमजानन्तो मम भूतमहेश्वरम्।।9.11।।
avajānanti māṃ mūḍhā mānuṣīṃ tanumāśritam| paraṃ bhāvamajānanto mama bhūtamaheśvaram||9.11||
Verse 12
मोघाशा मोघकर्माणो मोघज्ञाना विचेतसः। राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताः।।9.12।।
moghāśā moghakarmāṇo moghajñānā vicetasaḥ| rākṣasīmāsurīṃ caiva prakṛtiṃ mohinīṃ śritāḥ||9.12||
Verse 13
महात्मानस्तु मां पार्थ दैवीं प्रकृतिमाश्रिताः। भजन्त्यनन्यमनसो ज्ञात्वा भूतादिमव्ययम्।।9.13।।
mahātmānastu māṃ pārtha daivīṃ prakṛtimāśritāḥ| bhajantyananyamanaso jñātvā bhūtādimavyayam||9.13||
Verse 14
सततं कीर्तयन्तो मां यतन्तश्च दृढव्रताः। नमस्यन्तश्च मां भक्त्या नित्ययुक्ता उपासते।।9.14।।
satataṃ kīrtayanto māṃ yatantaśca dṛḍhavratāḥ| namasyantaśca māṃ bhaktyā nityayuktā upāsate||9.14||
Verse 15
ज्ञानयज्ञेन चाप्यन्ये यजन्तो मामुपासते। एकत्वेन पृथक्त्वेन बहुधा विश्वतोमुखम्।।9.15।।
jñānayajñena cāpyanye yajanto māmupāsate| ekatvena pṛthaktvena bahudhā viśvatomukham||9.15||
Verse 16
अहं क्रतुरहं यज्ञः स्वधाऽहमहमौषधम्। मंत्रोऽहमहमेवाज्यमहमग्निरहं हुतम्।।9.16।।
ahaṃ kraturahaṃ yajñaḥ svadhā'hamahamauṣadham| maṃtro'hamahamevājyamahamagnirahaṃ hutam||9.16||
Verse 17
पिताऽहमस्य जगतो माता धाता पितामहः। वेद्यं पवित्रमोंकार ऋक् साम यजुरेव च।।9.17।।
pitā'hamasya jagato mātā dhātā pitāmahaḥ| vedyaṃ pavitramoṃkāra ṛk sāma yajureva ca||9.17||
Verse 18
गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत्। प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम्।।9.18।।
gatirbhartā prabhuḥ sākṣī nivāsaḥ śaraṇaṃ suhṛt| prabhavaḥ pralayaḥ sthānaṃ nidhānaṃ bījamavyayam||9.18||
Verse 19
तपाम्यहमहं वर्षं निगृह्णाम्युत्सृजामि च। अमृतं चैव मृत्युश्च सदसच्चाहमर्जुन।।9.19।।
tapāmyahamahaṃ varṣaṃ nigṛhṇāmyutsṛjāmi ca| amṛtaṃ caiva mṛtyuśca sadasaccāhamarjuna||9.19||
Verse 20
त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते। ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोक मश्नन्ति दिव्यान्दिवि देवभोगान्।।9.20।।
traividyā māṃ somapāḥ pūtapāpā yajñairiṣṭvā svargatiṃ prārthayante| te puṇyamāsādya surendraloka maśnanti divyāndivi devabhogān||9.20||
Verse 21
ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति। एव त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना गतागतं कामकामा लभन्ते।।9.21।।
te taṃ bhuktvā svargalokaṃ viśālaṃ kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti| eva trayīdharmamanuprapannā gatāgataṃ kāmakāmā labhante||9.21||
Verse 22
अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते। तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम्।।9.22।।
ananyāścintayanto māṃ ye janāḥ paryupāsate| teṣāṃ nityābhiyuktānāṃ yogakṣemaṃ vahāmyaham||9.22||
Verse 23
येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयाऽन्विताः। तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम्।।9.23।।
ye'pyanyadevatā bhaktā yajante śraddhayā'nvitāḥ| te'pi māmeva kaunteya yajantyavidhipūrvakam||9.23||
Verse 24
अहं हि सर्वयज्ञानां भोक्ता च प्रभुरेव च। न तु मामभिजानन्ति तत्त्वेनातश्च्यवन्ति ते।।9.24।।
ahaṃ hi sarvayajñānāṃ bhoktā ca prabhureva ca| na tu māmabhijānanti tattvenātaścyavanti te||9.24||
Verse 25
यान्ति देवव्रता देवान् पितॄन्यान्ति पितृव्रताः। भूतानि यान्ति भूतेज्या यान्ति मद्याजिनोऽपि माम्।।9.25।।
yānti devavratā devān pitṝnyānti pitṛvratāḥ| bhūtāni yānti bhūtejyā yānti madyājino'pi mām||9.25||
Verse 26
पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति। तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मनः।।9.26।।
patraṃ puṣpaṃ phalaṃ toyaṃ yo me bhaktyā prayacchati| tadahaṃ bhaktyupahṛtamaśnāmi prayatātmanaḥ||9.26||
Verse 27
यत्करोषि यदश्नासि यज्जुहोषि ददासि यत्। यत्तपस्यसि कौन्तेय तत्कुरुष्व मदर्पणम्।।9.27।।
yatkaroṣi yadaśnāsi yajjuhoṣi dadāsi yat| yattapasyasi kaunteya tatkuruṣva madarpaṇam||9.27||
Verse 28
शुभाशुभफलैरेवं मोक्ष्यसे कर्मबन्धनैः। संन्यासयोगयुक्तात्मा विमुक्तो मामुपैष्यसि।।9.28।।
śubhāśubhaphalairevaṃ mokṣyase karmabandhanaiḥ| saṃnyāsayogayuktātmā vimukto māmupaiṣyasi||9.28||
Verse 29
समोऽहं सर्वभूतेषु न मे द्वेष्योऽस्ति न प्रियः। ये भजन्ति तु मां भक्त्या मयि ते तेषु चाप्यहम्।।9.29।।
samo'haṃ sarvabhūteṣu na me dveṣyo'sti na priyaḥ| ye bhajanti tu māṃ bhaktyā mayi te teṣu cāpyaham||9.29||
Verse 30
अपि चेत्सुदुराचारो भजते मामनन्यभाक्। साधुरेव स मन्तव्यः सम्यग्व्यवसितो हि सः।।9.30।।
api cetsudurācāro bhajate māmananyabhāk| sādhureva sa mantavyaḥ samyagvyavasito hi saḥ||9.30||
Verse 31
क्षिप्रं भवति धर्मात्मा शश्वच्छान्तिं निगच्छति। कौन्तेय प्रतिजानीहि न मे भक्तः प्रणश्यति।।9.31।।
kṣipraṃ bhavati dharmātmā śaśvacchāntiṃ nigacchati| kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati||9.31||
Verse 32
मां हि पार्थ व्यपाश्रित्य येऽपि स्युः पापयोनयः। स्त्रियो वैश्यास्तथा शूद्रास्तेऽपि यान्ति परां गतिम्।।9.32।।
māṃ hi pārtha vyapāśritya ye'pi syuḥ pāpayonayaḥ| striyo vaiśyāstathā śūdrāste'pi yānti parāṃ gatim||9.32||
Verse 33
किं पुनर्ब्राह्मणाः पुण्या भक्ता राजर्षयस्तथा। अनित्यमसुखं लोकमिमं प्राप्य भजस्व माम्।।9.33।।
kiṃ punarbrāhmaṇāḥ puṇyā bhaktā rājarṣayastathā| anityamasukhaṃ lokamimaṃ prāpya bhajasva mām||9.33||
Verse 34
मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु। मामेवैष्यसि युक्त्वैवमात्मानं मत्परायणः।।9.34।।
manmanā bhava madbhakto madyājī māṃ namaskuru| māmevaiṣyasi yuktvaivamātmānaṃ matparāyaṇaḥ||9.34||
