Skip to content
Bhagavad Geeta · कृष्ण

Chapter 9

राजविद्याराजगुह्ययोग

Yoga through the King of Sciences

Verses

  1. Verse 1

    श्री भगवानुवाच इदं तु ते गुह्यतमं प्रवक्ष्याम्यनसूयवे। ज्ञानं विज्ञानसहितं यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात्।।9.1।।

    śrī bhagavānuvāca idaṃ tu te guhyatamaṃ pravakṣyāmyanasūyave| jñānaṃ vijñānasahitaṃ yajjñātvā mokṣyase'śubhāt||9.1||

  2. Verse 2

    राजविद्या राजगुह्यं पवित्रमिदमुत्तमम्। प्रत्यक्षावगमं धर्म्यं सुसुखं कर्तुमव्ययम्।।9.2।।

    rājavidyā rājaguhyaṃ pavitramidamuttamam| pratyakṣāvagamaṃ dharmyaṃ susukhaṃ kartumavyayam||9.2||

  3. Verse 3

    अश्रद्दधानाः पुरुषा धर्मस्यास्य परन्तप। अप्राप्य मां निवर्तन्ते मृत्युसंसारवर्त्मनि।।9.3।।

    aśraddadhānāḥ puruṣā dharmasyāsya parantapa| aprāpya māṃ nivartante mṛtyusaṃsāravartmani||9.3||

  4. Verse 4

    मया ततमिदं सर्वं जगदव्यक्तमूर्तिना। मत्स्थानि सर्वभूतानि न चाहं तेष्ववस्थितः।।9.4।।

    mayā tatamidaṃ sarvaṃ jagadavyaktamūrtinā| matsthāni sarvabhūtāni na cāhaṃ teṣvavasthitaḥ||9.4||

  5. Verse 5

    न च मत्स्थानि भूतानि पश्य मे योगमैश्वरम्। भूतभृन्न च भूतस्थो ममात्मा भूतभावनः।।9.5।।

    na ca matsthāni bhūtāni paśya me yogamaiśvaram| bhūtabhṛnna ca bhūtastho mamātmā bhūtabhāvanaḥ||9.5||

  6. Verse 6

    यथाऽऽकाशस्थितो नित्यं वायुः सर्वत्रगो महान्। तथा सर्वाणि भूतानि मत्स्थानीत्युपधारय।।9.6।।

    yathā''kāśasthito nityaṃ vāyuḥ sarvatrago mahān| tathā sarvāṇi bhūtāni matsthānītyupadhāraya||9.6||

  7. Verse 7

    सर्वभूतानि कौन्तेय प्रकृतिं यान्ति मामिकाम्। कल्पक्षये पुनस्तानि कल्पादौ विसृजाम्यहम्।।9.7।।

    sarvabhūtāni kaunteya prakṛtiṃ yānti māmikām| kalpakṣaye punastāni kalpādau visṛjāmyaham||9.7||

  8. Verse 8

    प्रकृतिं स्वामवष्टभ्य विसृजामि पुनः पुनः। भूतग्राममिमं कृत्स्नमवशं प्रकृतेर्वशात्।।9.8।।

    prakṛtiṃ svāmavaṣṭabhya visṛjāmi punaḥ punaḥ| bhūtagrāmamimaṃ kṛtsnamavaśaṃ prakṛtervaśāt||9.8||

  9. Verse 9

    न च मां तानि कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय। उदासीनवदासीनमसक्तं तेषु कर्मसु।।9.9।।

    na ca māṃ tāni karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya| udāsīnavadāsīnamasaktaṃ teṣu karmasu||9.9||

  10. Verse 10

    मयाऽध्यक्षेण प्रकृतिः सूयते सचराचरम्। हेतुनाऽनेन कौन्तेय जगद्विपरिवर्तते।।9.10।।

    mayā'dhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sacarācaram| hetunā'nena kaunteya jagadviparivartate||9.10||

  11. Verse 11

    अवजानन्ति मां मूढा मानुषीं तनुमाश्रितम्। परं भावमजानन्तो मम भूतमहेश्वरम्।।9.11।।

    avajānanti māṃ mūḍhā mānuṣīṃ tanumāśritam| paraṃ bhāvamajānanto mama bhūtamaheśvaram||9.11||

  12. Verse 12

    मोघाशा मोघकर्माणो मोघज्ञाना विचेतसः। राक्षसीमासुरीं चैव प्रकृतिं मोहिनीं श्रिताः।।9.12।।

    moghāśā moghakarmāṇo moghajñānā vicetasaḥ| rākṣasīmāsurīṃ caiva prakṛtiṃ mohinīṃ śritāḥ||9.12||

  13. Verse 13

    महात्मानस्तु मां पार्थ दैवीं प्रकृतिमाश्रिताः। भजन्त्यनन्यमनसो ज्ञात्वा भूतादिमव्ययम्।।9.13।।

    mahātmānastu māṃ pārtha daivīṃ prakṛtimāśritāḥ| bhajantyananyamanaso jñātvā bhūtādimavyayam||9.13||

  14. Verse 14

    सततं कीर्तयन्तो मां यतन्तश्च दृढव्रताः। नमस्यन्तश्च मां भक्त्या नित्ययुक्ता उपासते।।9.14।।

    satataṃ kīrtayanto māṃ yatantaśca dṛḍhavratāḥ| namasyantaśca māṃ bhaktyā nityayuktā upāsate||9.14||

  15. Verse 15

    ज्ञानयज्ञेन चाप्यन्ये यजन्तो मामुपासते। एकत्वेन पृथक्त्वेन बहुधा विश्वतोमुखम्।।9.15।।

    jñānayajñena cāpyanye yajanto māmupāsate| ekatvena pṛthaktvena bahudhā viśvatomukham||9.15||

  16. Verse 16

    अहं क्रतुरहं यज्ञः स्वधाऽहमहमौषधम्। मंत्रोऽहमहमेवाज्यमहमग्निरहं हुतम्।।9.16।।

    ahaṃ kraturahaṃ yajñaḥ svadhā'hamahamauṣadham| maṃtro'hamahamevājyamahamagnirahaṃ hutam||9.16||

  17. Verse 17

    पिताऽहमस्य जगतो माता धाता पितामहः। वेद्यं पवित्रमोंकार ऋक् साम यजुरेव च।।9.17।।

    pitā'hamasya jagato mātā dhātā pitāmahaḥ| vedyaṃ pavitramoṃkāra ṛk sāma yajureva ca||9.17||

  18. Verse 18

    गतिर्भर्ता प्रभुः साक्षी निवासः शरणं सुहृत्। प्रभवः प्रलयः स्थानं निधानं बीजमव्ययम्।।9.18।।

    gatirbhartā prabhuḥ sākṣī nivāsaḥ śaraṇaṃ suhṛt| prabhavaḥ pralayaḥ sthānaṃ nidhānaṃ bījamavyayam||9.18||

  19. Verse 19

    तपाम्यहमहं वर्षं निगृह्णाम्युत्सृजामि च। अमृतं चैव मृत्युश्च सदसच्चाहमर्जुन।।9.19।।

    tapāmyahamahaṃ varṣaṃ nigṛhṇāmyutsṛjāmi ca| amṛtaṃ caiva mṛtyuśca sadasaccāhamarjuna||9.19||

  20. Verse 20

    त्रैविद्या मां सोमपाः पूतपापा यज्ञैरिष्ट्वा स्वर्गतिं प्रार्थयन्ते। ते पुण्यमासाद्य सुरेन्द्रलोक मश्नन्ति दिव्यान्दिवि देवभोगान्।।9.20।।

    traividyā māṃ somapāḥ pūtapāpā yajñairiṣṭvā svargatiṃ prārthayante| te puṇyamāsādya surendraloka maśnanti divyāndivi devabhogān||9.20||

  21. Verse 21

    ते तं भुक्त्वा स्वर्गलोकं विशालं क्षीणे पुण्ये मर्त्यलोकं विशन्ति। एव त्रयीधर्ममनुप्रपन्ना गतागतं कामकामा लभन्ते।।9.21।।

    te taṃ bhuktvā svargalokaṃ viśālaṃ kṣīṇe puṇye martyalokaṃ viśanti| eva trayīdharmamanuprapannā gatāgataṃ kāmakāmā labhante||9.21||

  22. Verse 22

    अनन्याश्चिन्तयन्तो मां ये जनाः पर्युपासते। तेषां नित्याभियुक्तानां योगक्षेमं वहाम्यहम्।।9.22।।

    ananyāścintayanto māṃ ye janāḥ paryupāsate| teṣāṃ nityābhiyuktānāṃ yogakṣemaṃ vahāmyaham||9.22||

  23. Verse 23

    येऽप्यन्यदेवता भक्ता यजन्ते श्रद्धयाऽन्विताः। तेऽपि मामेव कौन्तेय यजन्त्यविधिपूर्वकम्।।9.23।।

    ye'pyanyadevatā bhaktā yajante śraddhayā'nvitāḥ| te'pi māmeva kaunteya yajantyavidhipūrvakam||9.23||

  24. Verse 24

    अहं हि सर्वयज्ञानां भोक्ता च प्रभुरेव च। न तु मामभिजानन्ति तत्त्वेनातश्च्यवन्ति ते।।9.24।।

    ahaṃ hi sarvayajñānāṃ bhoktā ca prabhureva ca| na tu māmabhijānanti tattvenātaścyavanti te||9.24||

  25. Verse 25

    यान्ति देवव्रता देवान् पितॄन्यान्ति पितृव्रताः। भूतानि यान्ति भूतेज्या यान्ति मद्याजिनोऽपि माम्।।9.25।।

    yānti devavratā devān pitṝnyānti pitṛvratāḥ| bhūtāni yānti bhūtejyā yānti madyājino'pi mām||9.25||

  26. Verse 26

    पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प्रयच्छति। तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मनः।।9.26।।

    patraṃ puṣpaṃ phalaṃ toyaṃ yo me bhaktyā prayacchati| tadahaṃ bhaktyupahṛtamaśnāmi prayatātmanaḥ||9.26||

  27. Verse 27

    यत्करोषि यदश्नासि यज्जुहोषि ददासि यत्। यत्तपस्यसि कौन्तेय तत्कुरुष्व मदर्पणम्।।9.27।।

    yatkaroṣi yadaśnāsi yajjuhoṣi dadāsi yat| yattapasyasi kaunteya tatkuruṣva madarpaṇam||9.27||

  28. Verse 28

    शुभाशुभफलैरेवं मोक्ष्यसे कर्मबन्धनैः। संन्यासयोगयुक्तात्मा विमुक्तो मामुपैष्यसि।।9.28।।

    śubhāśubhaphalairevaṃ mokṣyase karmabandhanaiḥ| saṃnyāsayogayuktātmā vimukto māmupaiṣyasi||9.28||

  29. Verse 29

    समोऽहं सर्वभूतेषु न मे द्वेष्योऽस्ति न प्रियः। ये भजन्ति तु मां भक्त्या मयि ते तेषु चाप्यहम्।।9.29।।

    samo'haṃ sarvabhūteṣu na me dveṣyo'sti na priyaḥ| ye bhajanti tu māṃ bhaktyā mayi te teṣu cāpyaham||9.29||

  30. Verse 30

    अपि चेत्सुदुराचारो भजते मामनन्यभाक्। साधुरेव स मन्तव्यः सम्यग्व्यवसितो हि सः।।9.30।।

    api cetsudurācāro bhajate māmananyabhāk| sādhureva sa mantavyaḥ samyagvyavasito hi saḥ||9.30||

  31. Verse 31

    क्षिप्रं भवति धर्मात्मा शश्वच्छान्तिं निगच्छति। कौन्तेय प्रतिजानीहि न मे भक्तः प्रणश्यति।।9.31।।

    kṣipraṃ bhavati dharmātmā śaśvacchāntiṃ nigacchati| kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati||9.31||

  32. Verse 32

    मां हि पार्थ व्यपाश्रित्य येऽपि स्युः पापयोनयः। स्त्रियो वैश्यास्तथा शूद्रास्तेऽपि यान्ति परां गतिम्।।9.32।।

    māṃ hi pārtha vyapāśritya ye'pi syuḥ pāpayonayaḥ| striyo vaiśyāstathā śūdrāste'pi yānti parāṃ gatim||9.32||

  33. Verse 33

    किं पुनर्ब्राह्मणाः पुण्या भक्ता राजर्षयस्तथा। अनित्यमसुखं लोकमिमं प्राप्य भजस्व माम्।।9.33।।

    kiṃ punarbrāhmaṇāḥ puṇyā bhaktā rājarṣayastathā| anityamasukhaṃ lokamimaṃ prāpya bhajasva mām||9.33||

  34. Verse 34

    मन्मना भव मद्भक्तो मद्याजी मां नमस्कुरु। मामेवैष्यसि युक्त्वैवमात्मानं मत्परायणः।।9.34।।

    manmanā bhava madbhakto madyājī māṃ namaskuru| māmevaiṣyasi yuktvaivamātmānaṃ matparāyaṇaḥ||9.34||

Chapters