- Dharmagya
- Scriptures
- Bhagavad Geeta
- Chapter 16
Chapter 16
दैवासुरसम्पद्विभागयोग
Yoga through Discerning the Divine and Demoniac Natures
Verses
Verse 1
श्री भगवानुवाच अभयं सत्त्वसंशुद्धिः ज्ञानयोगव्यवस्थितिः। दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम्।।16.1।।
śrī bhagavānuvāca abhayaṃ sattvasaṃśuddhiḥ jñānayogavyavasthitiḥ| dānaṃ damaśca yajñaśca svādhyāyastapa ārjavam||16.1||
Meaning
Lord Shri Krishna continued: Fearlessness, clean living, unceasing concentration on wisdom, readiness to give, self-control, a spirit of sacrifice, regular study of the scriptures, austerity, candor,
श्रीभगवान् बोले — हे अर्जुन! निर्भयता, अन्तःकरण की पूर्ण शुद्धि, ज्ञान तथा योग में दृढ़ स्थिति, दान, इन्द्रियों का संयम, यज्ञ, शास्त्रों का स्वाध्याय, तप तथा सरलता —
Verse 2
अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम्। दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम्।।16.2।।
ahiṃsā satyamakrodhastyāgaḥ śāntirapaiśunam| dayā bhūteṣvaloluptvaṃ mārdavaṃ hrīracāpalam||16.2||
Meaning
Harmlessness, truth, absence of wrath, renunciation, contentment, straightforwardness, compassion towards all, uncovetousness, courtesy, modesty, and constancy.
अहिंसा, सत्य, क्रोध का अभाव, त्याग, अन्तःकरण की शान्ति, किसी की चुगली न करना, समस्त प्राणियों पर दया, विषयों में लोलुपता का न होना, कोमलता, अनुचित कर्म में लज्जा तथा चंचलता का अभाव —
Verse 3
तेजः क्षमा धृतिः शौचमद्रोहो नातिमानिता। भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत।।16.3।।
tejaḥ kṣamā dhṛtiḥ śaucamadroho nātimānitā| bhavanti sampadaṃ daivīmabhijātasya bhārata||16.3||
Meaning
Valor, forgiveness, fortitude, purity, freedom from hate and vanity—these are the qualities of one who possesses the divine, O Arjuna!
तेज, क्षमा, धैर्य, बाहर-भीतर की पवित्रता, किसी से द्रोह न करना तथा अपने में अभिमान का न होना — हे भारत (अर्जुन)! ये सब दैवी सम्पदा (दिव्य गुण) लेकर जन्मे पुरुष के लक्षण हैं।
Verse 4
दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च। अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम्।।16.4।।
dambho darpo'bhimānaśca krodhaḥ pāruṣyameva ca| ajñānaṃ cābhijātasya pārtha sampadamāsurīm||16.4||
Meaning
Hypocrisy, pride, insolence, cruelty, and ignorance belong to those born of godless qualities.
हे पार्थ (अर्जुन)! दम्भ (पाखण्ड), घमण्ड, मिथ्या अभिमान, क्रोध, कठोरता तथा अविवेक — ये आसुरी सम्पदा (आसुरी प्रकृति) लेकर जन्मे पुरुष के लक्षण हैं।
Verse 5
दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता। मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव।।16.5।।
daivī sampadvimokṣāya nibandhāyāsurī matā| mā śucaḥ sampadaṃ daivīmabhijāto'si pāṇḍava||16.5||
Meaning
Godly qualities lead to liberation; godless ones lead to bondage. Do not be anxious, Prince! You have the Godly qualities.
दैवी सम्पदा मोक्ष की ओर ले जाती है और आसुरी सम्पदा बन्धन की ओर; किन्तु हे पाण्डव (अर्जुन)! तुम चिन्ता मत करो, क्योंकि तुम तो दैवी सम्पदा को ही लेकर जन्मे हो।
Verse 6
द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च। दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे शृणु।।16.6।।
dvau bhūtasargau loke'smin daiva āsura eva ca| daivo vistaraśaḥ prokta āsuraṃ pārtha me śṛṇu||16.6||
Meaning
No changes needed.
हे पार्थ! इस संसार में प्राणियों की दो ही प्रकार की सृष्टि है — एक दैवी स्वभाव वाली और दूसरी आसुरी स्वभाव वाली; दैवी प्रकृति का वर्णन मैं विस्तार से कर चुका, अब आसुरी प्रकृति का वर्णन मुझसे सुनो।
Verse 7
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः। न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।16.7।।
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca janā na vidurāsurāḥ| na śaucaṃ nāpi cācāro na satyaṃ teṣu vidyate||16.7||
Meaning
The godless do not know how to act or renounce; they lack both purity and truth. They do not understand the right principles of conduct.
आसुरी स्वभाव वाले मनुष्य यह नहीं जानते कि किसमें प्रवृत्त होना चाहिए और किससे निवृत्त होना चाहिए; उनमें न बाहर-भीतर की शुद्धि होती है, न सदाचार और न सत्य।
Verse 8
असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम्। अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम्।।16.8।।
asatyamapratiṣṭhaṃ te jagadāhuranīśvaram| aparasparasambhūtaṃ kimanyatkāmahaitukam||16.8||
Meaning
They say the universe is an accident with no purpose and no God. Life is created through sexual union, a product of lust and nothing else.
वे कहते हैं कि यह जगत् सत्यरहित, आधाररहित तथा ईश्वर से रहित है; यह केवल स्त्री-पुरुष के परस्पर संयोग से उत्पन्न हुआ है, और काम (भोगेच्छा) के सिवा इसका और कोई कारण नहीं है।
Verse 9
एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः। प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः।।16.9।।
etāṃ dṛṣṭimavaṣṭabhya naṣṭātmāno'lpabuddhayaḥ| prabhavantyugrakarmāṇaḥ kṣayāya jagato'hitāḥ||16.9||
Meaning
Thinking thus, these degraded souls, these enemies of mankind—whose intelligence is negligible and whose deeds are monstrous—come into the world only to destroy.
इस मिथ्या दृष्टि का आश्रय लेकर वे नष्टात्मा, अल्पबुद्धि तथा जगत् के शत्रु मनुष्य उग्र एवं क्रूर कर्म करते हुए संसार के विनाश के लिए ही उत्पन्न होते हैं।
Verse 10
काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः। मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः।।16.10।।
kāmamāśritya duṣpūraṃ dambhamānamadānvitāḥ| mohādgṛhītvāsadgrāhānpravartante'śucivratāḥ||16.10||
Meaning
Giving themselves up to insatiable passions, hypocritically, self-sufficiently, and arrogantly, cherishing false conceptions founded on delusion, they work only to carry out their own unholy purposes.
वे कभी पूर्ण न होने वाली कामनाओं का आश्रय लेकर, दम्भ, मान तथा मद से युक्त होकर, मोहवश मिथ्या सिद्धान्तों को ग्रहण करके भ्रष्ट आचरण करते हुए प्रवृत्त होते हैं।
Verse 11
चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः। कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः।।16.11।।
cintāmaparimeyāṃ ca pralayāntāmupāśritāḥ| kāmopabhogaparamā etāvaditi niścitāḥ||16.11||
Meaning
Poring anxiously over evil resolutions that only end in death, seeking only the gratification of desire as the highest goal, and seeing nothing beyond—
वे मृत्युपर्यन्त बनी रहने वाली अपार चिन्ताओं में डूबे रहते हैं और विषयभोग को ही परम लक्ष्य मानकर 'बस इतना ही सब कुछ है' — ऐसा निश्चय कर बैठते हैं।
Verse 12
आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः। ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान्।।16.12।।
āśāpāśaśatairbaddhāḥ kāmakrodhaparāyaṇāḥ| īhante kāmabhogārthamanyāyenārthasañcayān||16.12||
Meaning
Caught in the toils of a hundred vain hopes, enslaved by passion and wrath, they accumulate hoards of unjust wealth, only to indulge their sensual desires.
आशा के सैकड़ों बन्धनों में बँधे हुए, काम और क्रोध के परायण वे लोग विषयभोग के लिए अन्यायपूर्वक धन संचय करने में लगे रहते हैं।
Verse 13
इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम्। इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम्।।16.13।।
idamadya mayā labdhamimaṃ prāpsye manoratham| idamastīdamapi me bhaviṣyati punardhanam||16.13||
Meaning
Today I have gained this; tomorrow I will fulfill another desire; this wealth is mine now, and the rest will soon be mine.
वे सोचते हैं — 'आज मैंने यह पा लिया, अब इस मनोरथ को भी पूरा करूँगा; इतना धन तो मेरे पास है ही, और इतना आगे भी मेरा हो जाएगा।'
Verse 14
असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि। ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी।।16.14।।
asau mayā hataḥ śatrurhaniṣye cāparānapi| īśvaro'hamahaṃ bhogī siddho'haṃ balavānsukhī||16.14||
Meaning
I have slain one enemy; I will slay the others too. I am worthy of enjoying; I am the Almighty, perfect, powerful, and happy.
'इस शत्रु को मैंने मार डाला, औरों को भी मार डालूँगा; मैं ही ईश्वर हूँ, मैं ही भोग करने वाला हूँ, मैं सिद्ध हूँ, बलवान हूँ और सुखी हूँ।'
Verse 15
आढ्योऽभिजनवानस्मि कोऽन्योऽस्ति सदृशो मया। यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्य इत्यज्ञानविमोहिताः।।16.15।।
āḍhyo'bhijanavānasmi ko'nyo'sti sadṛśo mayā| yakṣye dāsyāmi modiṣya ityajñānavimohitāḥ||16.15||
Meaning
I am wealthy, I am of noble birth; who can compare with me? I will sacrifice, I will give, I will pay—and I will enjoy. Thus blinded by ignorance,
'मैं धनवान हूँ, बड़े कुल में जन्मा हूँ; मेरे समान और कौन है? मैं यज्ञ करूँगा, दान दूँगा और आनन्द भोगूँगा' — इस प्रकार वे अज्ञान से मोहित रहते हैं।
Verse 16
अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृताः। प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ।।16.16।।
anekacittavibhrāntā mohajālasamāvṛtāḥ| prasaktāḥ kāmabhogeṣu patanti narake'śucau||16.16||
Meaning
Perplexed by discordant thoughts, entangled in the snares of desire, infatuated by passion, they sink into the depths of hell.
अनेक प्रकार के विचारों से भ्रमित चित्त वाले, मोह के जाल में फँसे हुए तथा विषयभोग में अत्यन्त आसक्त वे लोग अन्त में अपवित्र नरक में गिरते हैं।
Verse 17
आत्मसम्भाविताः स्तब्धा धनमानमदान्विताः। यजन्ते नामयज्ञैस्ते दम्भेनाविधिपूर्वकम्।।16.17।।
ātmasambhāvitāḥ stabdhā dhanamānamadānvitāḥ| yajante nāmayajñaiste dambhenāvidhipūrvakam||16.17||
Meaning
Self-conceited, stubborn, wealthy, proud, and insolent, they make a show of their patronage, disregarding the norms of propriety.
अपने को ही श्रेष्ठ मानने वाले, अकड़ से भरे हुए, धन और मान के मद में चूर वे मनुष्य केवल नाममात्र के यज्ञों द्वारा दम्भपूर्वक तथा शास्त्रविधि की उपेक्षा करके यजन करते हैं।
Verse 18
अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः। मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः।।16.18।।
ahaṅkāraṃ balaṃ darpaṃ kāmaṃ krodhaṃ ca saṃśritāḥ| māmātmaparadeheṣu pradviṣanto'bhyasūyakāḥ||16.18||
Meaning
Puffed up by power and inordinate conceit, swayed by lust and wrath, these wicked people hate Me, Who am within them as I am within all.
अहंकार, बल, घमण्ड, काम तथा क्रोध के वशीभूत होकर वे दूसरों से ईर्ष्या करने वाले मनुष्य अपने तथा दूसरों के शरीरों में स्थित मुझ अन्तर्यामी से द्वेष करते हैं।
Verse 19
तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमान्। क्षिपाम्यजस्रमशुभानासुरीष्वेव योनिषु।।16.19।।
tānahaṃ dviṣataḥ krūrānsaṃsāreṣu narādhamān| kṣipāmyajasramaśubhānāsurīṣveva yoniṣu||16.19||
Meaning
Those who thus hate Me, who are cruel, the dregs of mankind, I condemn them to a continuous, miserable, and godless rebirth.
उन द्वेष करने वाले, क्रूर तथा नराधम अशुभकर्मियों को मैं संसार में बार-बार आसुरी योनियों में ही गिराता रहता हूँ।
Verse 20
आसुरीं योनिमापन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि। मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम्।।16.20।।
āsurīṃ yonimāpannā mūḍhā janmani janmani| māmaprāpyaiva kaunteya tato yāntyadhamāṃ gatim||16.20||
Meaning
So, reborn, they spend life after life enveloped in delusion, and they never reach Me, O Prince, but degenerate into even lower forms of life.
हे कुन्तीपुत्र (अर्जुन)! वे मूढ़ जन आसुरी योनि को प्राप्त होकर जन्म-जन्मान्तर में मुझे न पाकर और भी अधम गति को प्राप्त होते हैं।
Verse 21
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः। कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत्।।16.21।।
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ| kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet||16.21||
Meaning
The gates of hell are three: lust, wrath, and avarice; they destroy the Self, so avoid them.
काम, क्रोध तथा लोभ — ये आत्मा का नाश करने वाले नरक के तीन द्वार हैं; इसलिए इन तीनों का त्याग कर देना चाहिए।
Verse 22
एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैस्त्रिभिर्नरः। आचरत्यात्मनः श्रेयस्ततो याति परां गतिम्।।16.22।।
etairvimuktaḥ kaunteya tamodvāraistribhirnaraḥ| ācaratyātmanaḥ śreyastato yāti parāṃ gatim||16.22||
Meaning
These are the gates that lead to darkness; if one avoids them, they will ensure their own welfare and eventually attain liberation.
हे कुन्तीपुत्र (अर्जुन)! जो मनुष्य अन्धकार की ओर ले जाने वाले इन तीनों द्वारों से मुक्त हो जाता है, वह अपने कल्याण का आचरण करता है और इससे परम गति को प्राप्त होता है।
Verse 23
यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः। न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम्।।16.23।।
yaḥ śāstravidhimutsṛjya vartate kāmakārataḥ| na sa siddhimavāpnoti na sukhaṃ na parāṃ gatim||16.23||
Meaning
But he who neglects the commands of the scriptures and follows the promptings of passion does not attain perfection, happiness, or the final goal.
जो मनुष्य शास्त्रविधि को त्यागकर अपनी मनमानी से कामनावश आचरण करता है, वह न सिद्धि को प्राप्त करता है, न सुख को और न ही परम गति को।
Verse 24
तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ। ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि।।16.24।।
tasmācchāstraṃ pramāṇaṃ te kāryākāryavyavasthitau| jñātvā śāstravidhānoktaṃ karma kartumihārhasi||16.24||
Meaning
Therefore, whenever there is doubt as to whether you should do something or not, let the scriptures guide your conduct. In the light of the scriptures, you should labor your whole life.
इसलिए कर्तव्य और अकर्तव्य के निर्णय में तुम्हारे लिए शास्त्र ही प्रमाण है; शास्त्रविधि में कहे हुए कर्म को जानकर तुम्हें इस लोक में वैसा ही कर्म करना चाहिए।
