- Dharmagya
- Scriptures
- Bhagavad Geeta
- Chapter 16
Chapter 16
दैवासुरसम्पद्विभागयोग
Yoga through Discerning the Divine and Demoniac Natures
Verses
Verse 1
श्री भगवानुवाच अभयं सत्त्वसंशुद्धिः ज्ञानयोगव्यवस्थितिः। दानं दमश्च यज्ञश्च स्वाध्यायस्तप आर्जवम्।।16.1।।
śrī bhagavānuvāca abhayaṃ sattvasaṃśuddhiḥ jñānayogavyavasthitiḥ| dānaṃ damaśca yajñaśca svādhyāyastapa ārjavam||16.1||
Verse 2
अहिंसा सत्यमक्रोधस्त्यागः शान्तिरपैशुनम्। दया भूतेष्वलोलुप्त्वं मार्दवं ह्रीरचापलम्।।16.2।।
ahiṃsā satyamakrodhastyāgaḥ śāntirapaiśunam| dayā bhūteṣvaloluptvaṃ mārdavaṃ hrīracāpalam||16.2||
Verse 3
तेजः क्षमा धृतिः शौचमद्रोहो नातिमानिता। भवन्ति सम्पदं दैवीमभिजातस्य भारत।।16.3।।
tejaḥ kṣamā dhṛtiḥ śaucamadroho nātimānitā| bhavanti sampadaṃ daivīmabhijātasya bhārata||16.3||
Verse 4
दम्भो दर्पोऽभिमानश्च क्रोधः पारुष्यमेव च। अज्ञानं चाभिजातस्य पार्थ सम्पदमासुरीम्।।16.4।।
dambho darpo'bhimānaśca krodhaḥ pāruṣyameva ca| ajñānaṃ cābhijātasya pārtha sampadamāsurīm||16.4||
Verse 5
दैवी सम्पद्विमोक्षाय निबन्धायासुरी मता। मा शुचः सम्पदं दैवीमभिजातोऽसि पाण्डव।।16.5।।
daivī sampadvimokṣāya nibandhāyāsurī matā| mā śucaḥ sampadaṃ daivīmabhijāto'si pāṇḍava||16.5||
Verse 6
द्वौ भूतसर्गौ लोकेऽस्मिन् दैव आसुर एव च। दैवो विस्तरशः प्रोक्त आसुरं पार्थ मे शृणु।।16.6।।
dvau bhūtasargau loke'smin daiva āsura eva ca| daivo vistaraśaḥ prokta āsuraṃ pārtha me śṛṇu||16.6||
Verse 7
प्रवृत्तिं च निवृत्तिं च जना न विदुरासुराः। न शौचं नापि चाचारो न सत्यं तेषु विद्यते।।16.7।।
pravṛttiṃ ca nivṛttiṃ ca janā na vidurāsurāḥ| na śaucaṃ nāpi cācāro na satyaṃ teṣu vidyate||16.7||
Verse 8
असत्यमप्रतिष्ठं ते जगदाहुरनीश्वरम्। अपरस्परसम्भूतं किमन्यत्कामहैतुकम्।।16.8।।
asatyamapratiṣṭhaṃ te jagadāhuranīśvaram| aparasparasambhūtaṃ kimanyatkāmahaitukam||16.8||
Verse 9
एतां दृष्टिमवष्टभ्य नष्टात्मानोऽल्पबुद्धयः। प्रभवन्त्युग्रकर्माणः क्षयाय जगतोऽहिताः।।16.9।।
etāṃ dṛṣṭimavaṣṭabhya naṣṭātmāno'lpabuddhayaḥ| prabhavantyugrakarmāṇaḥ kṣayāya jagato'hitāḥ||16.9||
Verse 10
काममाश्रित्य दुष्पूरं दम्भमानमदान्विताः। मोहाद्गृहीत्वासद्ग्राहान्प्रवर्तन्तेऽशुचिव्रताः।।16.10।।
kāmamāśritya duṣpūraṃ dambhamānamadānvitāḥ| mohādgṛhītvāsadgrāhānpravartante'śucivratāḥ||16.10||
Verse 11
चिन्तामपरिमेयां च प्रलयान्तामुपाश्रिताः। कामोपभोगपरमा एतावदिति निश्चिताः।।16.11।।
cintāmaparimeyāṃ ca pralayāntāmupāśritāḥ| kāmopabhogaparamā etāvaditi niścitāḥ||16.11||
Verse 12
आशापाशशतैर्बद्धाः कामक्रोधपरायणाः। ईहन्ते कामभोगार्थमन्यायेनार्थसञ्चयान्।।16.12।।
āśāpāśaśatairbaddhāḥ kāmakrodhaparāyaṇāḥ| īhante kāmabhogārthamanyāyenārthasañcayān||16.12||
Verse 13
इदमद्य मया लब्धमिमं प्राप्स्ये मनोरथम्। इदमस्तीदमपि मे भविष्यति पुनर्धनम्।।16.13।।
idamadya mayā labdhamimaṃ prāpsye manoratham| idamastīdamapi me bhaviṣyati punardhanam||16.13||
Verse 14
असौ मया हतः शत्रुर्हनिष्ये चापरानपि। ईश्वरोऽहमहं भोगी सिद्धोऽहं बलवान्सुखी।।16.14।।
asau mayā hataḥ śatrurhaniṣye cāparānapi| īśvaro'hamahaṃ bhogī siddho'haṃ balavānsukhī||16.14||
Verse 15
आढ्योऽभिजनवानस्मि कोऽन्योऽस्ति सदृशो मया। यक्ष्ये दास्यामि मोदिष्य इत्यज्ञानविमोहिताः।।16.15।।
āḍhyo'bhijanavānasmi ko'nyo'sti sadṛśo mayā| yakṣye dāsyāmi modiṣya ityajñānavimohitāḥ||16.15||
Verse 16
अनेकचित्तविभ्रान्ता मोहजालसमावृताः। प्रसक्ताः कामभोगेषु पतन्ति नरकेऽशुचौ।।16.16।।
anekacittavibhrāntā mohajālasamāvṛtāḥ| prasaktāḥ kāmabhogeṣu patanti narake'śucau||16.16||
Verse 17
आत्मसम्भाविताः स्तब्धा धनमानमदान्विताः। यजन्ते नामयज्ञैस्ते दम्भेनाविधिपूर्वकम्।।16.17।।
ātmasambhāvitāḥ stabdhā dhanamānamadānvitāḥ| yajante nāmayajñaiste dambhenāvidhipūrvakam||16.17||
Verse 18
अहङ्कारं बलं दर्पं कामं क्रोधं च संश्रिताः। मामात्मपरदेहेषु प्रद्विषन्तोऽभ्यसूयकाः।।16.18।।
ahaṅkāraṃ balaṃ darpaṃ kāmaṃ krodhaṃ ca saṃśritāḥ| māmātmaparadeheṣu pradviṣanto'bhyasūyakāḥ||16.18||
Verse 19
तानहं द्विषतः क्रूरान्संसारेषु नराधमान्। क्षिपाम्यजस्रमशुभानासुरीष्वेव योनिषु।।16.19।।
tānahaṃ dviṣataḥ krūrānsaṃsāreṣu narādhamān| kṣipāmyajasramaśubhānāsurīṣveva yoniṣu||16.19||
Verse 20
आसुरीं योनिमापन्ना मूढा जन्मनि जन्मनि। मामप्राप्यैव कौन्तेय ततो यान्त्यधमां गतिम्।।16.20।।
āsurīṃ yonimāpannā mūḍhā janmani janmani| māmaprāpyaiva kaunteya tato yāntyadhamāṃ gatim||16.20||
Verse 21
त्रिविधं नरकस्येदं द्वारं नाशनमात्मनः। कामः क्रोधस्तथा लोभस्तस्मादेतत्त्रयं त्यजेत्।।16.21।।
trividhaṃ narakasyedaṃ dvāraṃ nāśanamātmanaḥ| kāmaḥ krodhastathā lobhastasmādetattrayaṃ tyajet||16.21||
Verse 22
एतैर्विमुक्तः कौन्तेय तमोद्वारैस्त्रिभिर्नरः। आचरत्यात्मनः श्रेयस्ततो याति परां गतिम्।।16.22।।
etairvimuktaḥ kaunteya tamodvāraistribhirnaraḥ| ācaratyātmanaḥ śreyastato yāti parāṃ gatim||16.22||
Verse 23
यः शास्त्रविधिमुत्सृज्य वर्तते कामकारतः। न स सिद्धिमवाप्नोति न सुखं न परां गतिम्।।16.23।।
yaḥ śāstravidhimutsṛjya vartate kāmakārataḥ| na sa siddhimavāpnoti na sukhaṃ na parāṃ gatim||16.23||
Verse 24
तस्माच्छास्त्रं प्रमाणं ते कार्याकार्यव्यवस्थितौ। ज्ञात्वा शास्त्रविधानोक्तं कर्म कर्तुमिहार्हसि।।16.24।।
tasmācchāstraṃ pramāṇaṃ te kāryākāryavyavasthitau| jñātvā śāstravidhānoktaṃ karma kartumihārhasi||16.24||
