- Dharmagya
- Scriptures
- Bhagavad Geeta
- Chapter 4
Chapter 4
ज्ञानकर्मसंन्यासयोग
Path of Knowledge and the Disciplines of Action
Verses
Verse 1
श्री भगवानुवाच इमं विवस्वते योगं प्रोक्तवानहमव्ययम्। विवस्वान् मनवे प्राह मनुरिक्ष्वाकवेऽब्रवीत्।।4.1।।
śrī bhagavānuvāca imaṃ vivasvate yogaṃ proktavānahamavyayam| vivasvān manave prāha manurikṣvākave'bravīt||4.1||
Meaning
Lord Shri Krishna said: I taught this imperishable philosophy to Vivaswān, the founder of the Sun dynasty; Vivaswān gave it to Manu, the lawgiver, and Manu to King Ikshvāku.
श्रीभगवान् बोले — इस अविनाशी योग को मैंने सूर्यदेव विवस्वान् को बताया था; विवस्वान् ने अपने पुत्र मनु को और मनु ने राजा इक्ष्वाकु को इसका उपदेश दिया।
Verse 2
एवं परम्पराप्राप्तमिमं राजर्षयो विदुः। स कालेनेह महता योगो नष्टः परन्तप।।4.2।।
evaṃ paramparāprāptamimaṃ rājarṣayo viduḥ| sa kāleneha mahatā yogo naṣṭaḥ parantapa||4.2||
Meaning
The Divine Kings knew it, for it was their tradition; then, after a long time, it was at last forgotten.
हे परन्तप (अर्जुन)! इस प्रकार परम्परा से प्राप्त इस योग को राजर्षियों ने जाना; किन्तु बहुत समय बीत जाने पर यह योग इस लोक में लुप्तप्राय हो गया।
Verse 3
स एवायं मया तेऽद्य योगः प्रोक्तः पुरातनः। भक्तोऽसि मे सखा चेति रहस्यं ह्येतदुत्तमम्।।4.3।।
sa evāyaṃ mayā te'dya yogaḥ proktaḥ purātanaḥ| bhakto'si me sakhā ceti rahasyaṃ hyetaduttamam||4.3||
Meaning
It is the same ancient path that I have now revealed to you, for you are my devotee and my friend. It is the supreme secret.
वही प्राचीन योग आज मैंने तुझे बताया है, क्योंकि तू मेरा भक्त और प्रिय सखा है; निश्चय ही यह अत्यन्त गोपनीय और श्रेष्ठ रहस्य है।
Verse 4
अर्जुन उवाच अपरं भवतो जन्म परं जन्म विवस्वतः। कथमेतद्विजानीयां त्वमादौ प्रोक्तवानिति।।4.4।।
arjuna uvāca aparaṃ bhavato janma paraṃ janma vivasvataḥ| kathametadvijānīyāṃ tvamādau proktavāniti||4.4||
Meaning
Arjuna asked: My Lord! Vyasawana was born before You; how then can You have revealed it to him?
अर्जुन बोले — आपका जन्म तो अभी हाल का है और सूर्यदेव विवस्वान् का जन्म बहुत पहले हुआ था; तब यह कैसे मानूँ कि सृष्टि के आदि में आपने ही इस योग का उपदेश दिया था?
Verse 5
श्री भगवानुवाच बहूनि मे व्यतीतानि जन्मानि तव चार्जुन। तान्यहं वेद सर्वाणि न त्वं वेत्थ परन्तप।।4.5।।
śrī bhagavānuvāca bahūni me vyatītāni janmāni tava cārjuna| tānyahaṃ veda sarvāṇi na tvaṃ vettha parantapa||4.5||
Meaning
Lord Shri Krishna replied: I have been born again and again, from time to time; thou too, O Arjuna! My births are known to me, but yours are unknown to you.
श्रीभगवान् बोले — हे परन्तप अर्जुन! मेरे और तेरे अनेक जन्म बीत चुके हैं; उन सबको मैं जानता हूँ, परन्तु तू उन्हें नहीं जानता।
Verse 6
अजोऽपि सन्नव्ययात्मा भूतानामीश्वरोऽपि सन्। प्रकृतिं स्वामधिष्ठाय संभवाम्यात्ममायया।।4.6।।
ajo'pi sannavyayātmā bhūtānāmīśvaro'pi san| prakṛtiṃ svāmadhiṣṭhāya saṃbhavāmyātmamāyayā||4.6||
Meaning
There is no beginning to Me. Though I am imperishable and the Lord of all that exists, I manifest Myself by My own will and power.
यद्यपि मैं अजन्मा, अविनाशी स्वरूप वाला और समस्त प्राणियों का ईश्वर हूँ, तथापि अपनी प्रकृति को अधीन करके अपनी योगमाया से प्रकट होता हूँ।
Verse 7
यदा यदा हि धर्मस्य ग्लानिर्भवति भारत। अभ्युत्थानमधर्मस्य तदाऽऽत्मानं सृजाम्यहम्।।4.7।।
yadā yadā hi dharmasya glānirbhavati bhārata| abhyutthānamadharmasya tadā''tmānaṃ sṛjāmyaham||4.7||
Meaning
Whenever spirituality decays and materialism is rampant, then, O Arjuna, I reincarnate myself.
हे भारत (अर्जुन)! जब-जब धर्म की हानि और अधर्म की वृद्धि होती है, तब-तब मैं अपने स्वरूप को रचकर प्रकट होता हूँ।
Verse 8
परित्राणाय साधूनां विनाशाय च दुष्कृताम्। धर्मसंस्थापनार्थाय संभवामि युगे युगे।।4.8।।
paritrāṇāya sādhūnāṃ vināśāya ca duṣkṛtām| dharmasaṃsthāpanārthāya saṃbhavāmi yuge yuge||4.8||
Meaning
To protect the righteous, to destroy the wicked, and to establish the kingdom of God, I am reborn from age to age.
साधु-सज्जनों की रक्षा, दुष्कर्मियों के विनाश तथा धर्म की पुनर्स्थापना के लिए मैं युग-युग में अवतार लेता हूँ।
Verse 9
जन्म कर्म च मे दिव्यमेवं यो वेत्ति तत्त्वतः। त्यक्त्वा देहं पुनर्जन्म नैति मामेति सोऽर्जुन।।4.9।।
janma karma ca me divyamevaṃ yo vetti tattvataḥ| tyaktvā dehaṃ punarjanma naiti māmeti so'rjuna||4.9||
Meaning
He who realizes the divine truth concerning My birth and life does not take birth again; and when he leaves his body, he becomes one with Me.
हे अर्जुन! मेरे जन्म और कर्म को जो मनुष्य इस प्रकार दिव्य रूप में तत्त्व से जान लेता है, वह शरीर त्यागकर पुनर्जन्म को प्राप्त नहीं होता, अपितु मुझे ही प्राप्त होता है।
Verse 10
वीतरागभयक्रोधा मन्मया मामुपाश्रिताः। बहवो ज्ञानतपसा पूता मद्भावमागताः।।4.10।।
vītarāgabhayakrodhā manmayā māmupāśritāḥ| bahavo jñānatapasā pūtā madbhāvamāgatāḥ||4.10||
Meaning
Many have merged their existences in Mine, being freed from desire, fear, and anger, always filled with Me and purified by the illuminating flame of self-abnegation.
राग, भय और क्रोध से रहित होकर, मुझमें ही तन्मय और मेरे ही आश्रित रहने वाले अनेक भक्त ज्ञानरूपी तप से पवित्र होकर मेरे स्वरूप को प्राप्त हो चुके हैं।
Verse 11
ये यथा मां प्रपद्यन्ते तांस्तथैव भजाम्यहम्। मम वर्त्मानुवर्तन्ते मनुष्याः पार्थ सर्वशः।।4.11।।
ye yathā māṃ prapadyante tāṃstathaiva bhajāmyaham| mama vartmānuvartante manuṣyāḥ pārtha sarvaśaḥ||4.11||
Meaning
However men try to worship Me, I welcome them. Whatever path they take, it leads to Me in the end.
हे पार्थ (अर्जुन)! जो जिस भाव से मेरी शरण लेते हैं, मैं उन्हें उसी भाव से फल देता हूँ; मनुष्य सब प्रकार से मेरे ही मार्ग का अनुसरण करते हैं।
Verse 12
काङ्क्षन्तः कर्मणां सिद्धिं यजन्त इह देवताः। क्षिप्रं हि मानुषे लोके सिद्धिर्भवति कर्मजा।।4.12।।
kāṅkṣantaḥ karmaṇāṃ siddhiṃ yajanta iha devatāḥ| kṣipraṃ hi mānuṣe loke siddhirbhavati karmajā||4.12||
Meaning
Those who seek success worship the Powers, and their actions in this world bear immediate fruit.
कर्मों की सिद्धि की कामना करने वाले लोग इस लोक में देवताओं की पूजा करते हैं, क्योंकि मनुष्यलोक में कर्म से उत्पन्न होने वाली सिद्धि शीघ्र ही मिल जाती है।
Verse 13
चातुर्वर्ण्यं मया सृष्टं गुणकर्मविभागशः। तस्य कर्तारमपि मां विद्ध्यकर्तारमव्ययम्।।4.13।।
cāturvarṇyaṃ mayā sṛṣṭaṃ guṇakarmavibhāgaśaḥ| tasya kartāramapi māṃ viddhyakartāramavyayam||4.13||
Meaning
The four divisions of society—the wise, the soldier, the merchant, and the laborer—were created by Me, according to the natural distribution of qualities and instincts. I am the author of them, though I Myself do not act and am changeless.
गुण और कर्म के विभाग के अनुसार चारों वर्णों की रचना मैंने की है; यद्यपि उस सृष्टि का कर्ता मैं ही हूँ, फिर भी मुझे वास्तव में अकर्ता और अविनाशी ही जान।
Verse 14
न मां कर्माणि लिम्पन्ति न मे कर्मफले स्पृहा। इति मां योऽभिजानाति कर्मभिर्न स बध्यते।।4.14।।
na māṃ karmāṇi limpanti na me karmaphale spṛhā| iti māṃ yo'bhijānāti karmabhirna sa badhyate||4.14||
Meaning
My actions do not bind Me, nor do I desire anything that they can bring. He who thus realizes Me is not enslaved by action.
न तो कर्म मुझे लिप्त करते हैं और न ही मुझे कर्मों के फल की कोई आकांक्षा है; जो मुझे इस प्रकार जान लेता है, वह कर्मों से नहीं बँधता।
Verse 15
एवं ज्ञात्वा कृतं कर्म पूर्वैरपि मुमुक्षुभिः। कुरु कर्मैव तस्मात्त्वं पूर्वैः पूर्वतरं कृतम्।।4.15।।
evaṃ jñātvā kṛtaṃ karma pūrvairapi mumukṣubhiḥ| kuru karmaiva tasmāttvaṃ pūrvaiḥ pūrvataraṃ kṛtam||4.15||
Meaning
In the light of wisdom, our ancestors who sought deliverance performed their acts. Act thou also as our fathers of old did.
यही जानकर मोक्ष चाहने वाले प्राचीन पुरुषों ने भी कर्म किया था; अतः तू भी अपने पूर्वजों द्वारा प्राचीन काल में किए गए कर्म को ही कर।
Verse 16
किं कर्म किमकर्मेति कवयोऽप्यत्र मोहिताः। तत्ते कर्म प्रवक्ष्यामि यज्ज्ञात्वा मोक्ष्यसेऽशुभात्।।4.16।।
kiṃ karma kimakarmeti kavayo'pyatra mohitāḥ| tatte karma pravakṣyāmi yajjñātvā mokṣyase'śubhāt||4.16||
Meaning
What is action and what is inaction? This is a question that has bewildered the wise. But I will declare to you the philosophy of action, and knowing it, you will be free from evil.
कर्म क्या है और अकर्म क्या है — इस विषय में बुद्धिमान् भी मोहित हो जाते हैं; अतः मैं तुझे वह कर्मतत्त्व बताऊँगा, जिसे जानकर तू अशुभ से मुक्त हो जाएगा।
Verse 17
कर्मणो ह्यपि बोद्धव्यं बोद्धव्यं च विकर्मणः। अकर्मणश्च बोद्धव्यं गहना कर्मणो गतिः।।4.17।।
karmaṇo hyapi boddhavyaṃ boddhavyaṃ ca vikarmaṇaḥ| akarmaṇaśca boddhavyaṃ gahanā karmaṇo gatiḥ||4.17||
Meaning
It is necessary to consider what is right action, what is wrong action, and what is inaction, for the law of action is mysterious.
कर्म का स्वरूप जानना चाहिए, विकर्म (निषिद्ध कर्म) का स्वरूप भी जानना चाहिए और अकर्म का स्वरूप भी जानना चाहिए, क्योंकि कर्म की गति अत्यन्त गहन है।
Verse 18
कर्मण्यकर्म यः पश्येदकर्मणि च कर्म यः। स बुद्धिमान् मनुष्येषु स युक्तः कृत्स्नकर्मकृत्।।4.18।।
karmaṇyakarma yaḥ paśyedakarmaṇi ca karma yaḥ| sa buddhimān manuṣyeṣu sa yuktaḥ kṛtsnakarmakṛt||4.18||
Meaning
He who can see inaction in action, and action in inaction, is the wisest among men. He is a saint, even though he still acts.
जो मनुष्य कर्म में अकर्म और अकर्म में कर्म देख लेता है, वही मनुष्यों में बुद्धिमान् है; वह योगी समस्त कर्मों को करते हुए भी कर्मबन्धन से मुक्त है।
Verse 19
यस्य सर्वे समारम्भाः कामसङ्कल्पवर्जिताः। ज्ञानाग्निदग्धकर्माणं तमाहुः पण्डितं बुधाः।।4.19।।
yasya sarve samārambhāḥ kāmasaṅkalpavarjitāḥ| jñānāgnidagdhakarmāṇaṃ tamāhuḥ paṇḍitaṃ budhāḥ||4.19||
Meaning
The wise call him a sage, for whatever he undertakes is free from the motive of desire, and his deeds are purified by the fire of wisdom.
जिसके सम्पूर्ण कर्म कामना और संकल्प से रहित हैं तथा जिसके समस्त कर्म ज्ञानरूपी अग्नि में भस्म हो चुके हैं, उसे ज्ञानीजन पण्डित कहते हैं।
Verse 20
त्यक्त्वा कर्मफलासङ्गं नित्यतृप्तो निराश्रयः। कर्मण्यभिप्रवृत्तोऽपि नैव किञ्चित्करोति सः।।4.20।।
tyaktvā karmaphalāsaṅgaṃ nityatṛpto nirāśrayaḥ| karmaṇyabhipravṛtto'pi naiva kiñcitkaroti saḥ||4.20||
Meaning
Having surrendered all claim to the results of his actions, he is always contented and independent; in reality, he does nothing, even though he appears to be acting.
कर्मफल की आसक्ति त्यागकर, सदा सन्तुष्ट रहने वाला और किसी आश्रय की अपेक्षा न रखने वाला पुरुष कर्म में भली-भाँति प्रवृत्त रहते हुए भी वास्तव में कुछ नहीं करता।
Verse 21
निराशीर्यतचित्तात्मा त्यक्तसर्वपरिग्रहः। शारीरं केवलं कर्म कुर्वन्नाप्नोति किल्बिषम्।।4.21।।
nirāśīryatacittātmā tyaktasarvaparigrahaḥ| śārīraṃ kevalaṃ karma kurvannāpnoti kilbiṣam||4.21||
Meaning
Expecting nothing, his mind and personality controlled, without greed, doing only bodily actions; though he acts, he remains untainted.
जो आशारहित है, जिसने मन और शरीर को वश में कर लिया है तथा समस्त संग्रह का त्याग कर दिया है, वह केवल शरीर से कर्म करते हुए भी पाप को प्राप्त नहीं होता।
Verse 22
यदृच्छालाभसन्तुष्टो द्वन्द्वातीतो विमत्सरः। समः सिद्धावसिद्धौ च कृत्वापि न निबध्यते।।4.22।।
yadṛcchālābhasantuṣṭo dvandvātīto vimatsaraḥ| samaḥ siddhāvasiddhau ca kṛtvāpi na nibadhyate||4.22||
Meaning
Content with what comes to him without any effort of his own, rising above the pairs of opposites, free from envy, his mind balanced in both success and failure; though he acts, the consequences do not bind him.
जो बिना प्रयास के स्वयं प्राप्त वस्तु में सन्तुष्ट है, सुख-दुःख आदि द्वन्द्वों से अतीत है, ईर्ष्या से रहित है तथा सिद्धि और असिद्धि में समान रहता है, वह कर्म करते हुए भी नहीं बँधता।
Verse 23
गतसङ्गस्य मुक्तस्य ज्ञानावस्थितचेतसः। यज्ञायाचरतः कर्म समग्रं प्रविलीयते।।4.23।।
gatasaṅgasya muktasya jñānāvasthitacetasaḥ| yajñāyācarataḥ karma samagraṃ pravilīyate||4.23||
Meaning
He who is without attachment, free, his mind centered in wisdom, and his actions done as a sacrifice, leave no trace behind.
जिसकी आसक्ति नष्ट हो चुकी है, जो मुक्त है, जिसका चित्त ज्ञान में स्थित है तथा जो यज्ञभाव से कर्म करता है, उसका सम्पूर्ण कर्म विलीन हो जाता है।
Verse 24
ब्रह्मार्पणं ब्रह्महविर्ब्रह्माग्नौ ब्रह्मणा हुतम्। ब्रह्मैव तेन गन्तव्यं ब्रह्मकर्मसमाधिना।।4.24।।
brahmārpaṇaṃ brahmahavirbrahmāgnau brahmaṇā hutam| brahmaiva tena gantavyaṃ brahmakarmasamādhinā||4.24||
Meaning
For him, the sacrifice is the Spirit; the Spirit and the offering are one; it is the Spirit that is sacrificed in its own fire, and the man, even in action, is united with God, since his mind never ceases to be fixed on Him while performing the act.
जिसके लिए अर्पण भी ब्रह्म है, हवि भी ब्रह्म है और ब्रह्मरूप अग्नि में ब्रह्म के द्वारा ही जो आहुति दी जाती है — ऐसा ब्रह्मकर्म में समाधिस्थ पुरुष ब्रह्म को ही प्राप्त होता है।
Verse 25
दैवमेवापरे यज्ञं योगिनः पर्युपासते। ब्रह्माग्नावपरे यज्ञं यज्ञेनैवोपजुह्वति।।4.25।।
daivamevāpare yajñaṃ yoginaḥ paryupāsate| brahmāgnāvapare yajñaṃ yajñenaivopajuhvati||4.25||
Meaning
Some sages sacrifice to the powers, while others offer themselves on the altar of the eternal.
कुछ योगीजन देवताओं के पूजनरूप यज्ञ का भली-भाँति अनुष्ठान करते हैं, तो कुछ अन्य ब्रह्मरूप अग्नि में यज्ञ के द्वारा ही यज्ञ की आहुति देते हैं।
Verse 26
श्रोत्रादीनीन्द्रियाण्यन्ये संयमाग्निषु जुह्वति। शब्दादीन्विषयानन्य इन्द्रियाग्निषु जुह्वति।।4.26।।
śrotrādīnīndriyāṇyanye saṃyamāgniṣu juhvati| śabdādīnviṣayānanya indriyāgniṣu juhvati||4.26||
Meaning
Some sacrifice their physical senses in the fire of self-control; others offer up their contact with external objects in the sacrificial fire of their senses.
कुछ साधक श्रोत्र आदि इन्द्रियों को संयमरूपी अग्नियों में हवन करते हैं, तो कुछ अन्य शब्द आदि विषयों को इन्द्रियरूपी अग्नियों में हवन करते हैं।
Verse 27
सर्वाणीन्द्रियकर्माणि प्राणकर्माणि चापरे। आत्मसंयमयोगाग्नौ जुह्वति ज्ञानदीपिते।।4.27।।
sarvāṇīndriyakarmāṇi prāṇakarmāṇi cāpare| ātmasaṃyamayogāgnau juhvati jñānadīpite||4.27||
Meaning
Others again sacrifice their activities and vitality in the spiritual fire of self-abnegation, kindled by wisdom.
तथा कुछ अन्य साधक समस्त इन्द्रियों की क्रियाओं और प्राणों की क्रियाओं को ज्ञान से प्रकाशित आत्मसंयमयोगरूपी अग्नि में हवन कर देते हैं।
Verse 28
द्रव्ययज्ञास्तपोयज्ञा योगयज्ञास्तथापरे। स्वाध्यायज्ञानयज्ञाश्च यतयः संशितव्रताः।।4.28।।
dravyayajñāstapoyajñā yogayajñāstathāpare| svādhyāyajñānayajñāśca yatayaḥ saṃśitavratāḥ||4.28||
Meaning
Others offer as their sacrifice wealth, austerities, and meditation. Monks, wedded to their vows, renounce their scriptural learning and even their spiritual powers.
कोई द्रव्ययज्ञ करते हैं, कोई तपयज्ञ, कोई योगयज्ञ तथा कठोर व्रत धारण करने वाले कुछ यतिजन स्वाध्याय और ज्ञानरूप यज्ञ करते हैं।
Verse 29
अपाने जुह्वति प्राण प्राणेऽपानं तथाऽपरे। प्राणापानगती रुद्ध्वा प्राणायामपरायणाः।।4.29।।
apāne juhvati prāṇa prāṇe'pānaṃ tathā'pare| prāṇāpānagatī ruddhvā prāṇāyāmaparāyaṇāḥ||4.29||
Meaning
There are some who practice controlling the vital energy and governing the subtle forces of prana and apana, thereby sacrificing their prana to apana, or their apana to prana.
प्राणायाम में तत्पर कुछ साधक प्राण और अपान की गति को रोककर अपान में प्राण की और प्राण में अपान की आहुति देते हैं।
Verse 30
अपरे नियताहाराः प्राणान्प्राणेषु जुह्वति। सर्वेऽप्येते यज्ञविदो यज्ञक्षपितकल्मषाः।।4.30।।
apare niyatāhārāḥ prāṇānprāṇeṣu juhvati| sarve'pyete yajñavido yajñakṣapitakalmaṣāḥ||4.30||
Meaning
Others, controlling their diet, sacrifice their worldly life to the spiritual fire. All understand the principle of sacrifice, and by it their sins are washed away.
कुछ अन्य आहार को नियमित करके प्राणों को प्राणों में ही हवन करते हैं; ये सभी यज्ञ के ज्ञाता हैं और यज्ञ के द्वारा अपने पापों को नष्ट कर देते हैं।
Verse 31
यज्ञशिष्टामृतभुजो यान्ति ब्रह्म सनातनम्। नायं लोकोऽस्त्ययज्ञस्य कुतोऽन्यः कुरुसत्तम।।4.31।।
yajñaśiṣṭāmṛtabhujo yānti brahma sanātanam| nāyaṃ loko'styayajñasya kuto'nyaḥ kurusattama||4.31||
Meaning
Tasting the nectar of immortality, as the reward of sacrifice, they reach the Eternal. This world is not for those who refuse to sacrifice; nor is the other world.
हे कुरुश्रेष्ठ (अर्जुन)! यज्ञ से शेष बचे अमृत का भोग करने वाले सनातन ब्रह्म को प्राप्त होते हैं; जो यज्ञ नहीं करता, उसके लिए यह लोक भी नहीं, तो फिर परलोक कैसे?
Verse 32
एवं बहुविधा यज्ञा वितता ब्रह्मणो मुखे। कर्मजान्विद्धि तान्सर्वानेवं ज्ञात्वा विमोक्ष्यसे।।4.32।।
evaṃ bahuvidhā yajñā vitatā brahmaṇo mukhe| karmajānviddhi tānsarvānevaṃ jñātvā vimokṣyase||4.32||
Meaning
In this way, other sacrifices may also be undertaken for the sake of the Spirit. Know that they all depend on action. Knowing this, you will be free.
इस प्रकार अनेक प्रकार के यज्ञ ब्रह्म के मुख में अर्थात् वेदवाणी में विस्तार से कहे गए हैं; इन सबको तू कर्म से उत्पन्न जान — यह जानकर तू मुक्त हो जाएगा।
Verse 33
श्रेयान्द्रव्यमयाद्यज्ञाज्ज्ञानयज्ञः परन्तप। सर्वं कर्माखिलं पार्थ ज्ञाने परिसमाप्यते।।4.33।।
śreyāndravyamayādyajñājjñānayajñaḥ parantapa| sarvaṃ karmākhilaṃ pārtha jñāne parisamāpyate||4.33||
Meaning
The sacrifice of wisdom is superior to any material sacrifice, for, O Arjuna, the pinnacle of action is always realization.
हे परन्तप! द्रव्यमय यज्ञ की अपेक्षा ज्ञानयज्ञ श्रेष्ठ है; हे पार्थ! सम्पूर्ण कर्म अन्ततः ज्ञान में ही समाप्त हो जाते हैं।
Verse 34
तद्विद्धि प्रणिपातेन परिप्रश्नेन सेवया। उपदेक्ष्यन्ति ते ज्ञानं ज्ञानिनस्तत्त्वदर्शिनः।।4.34।।
tadviddhi praṇipātena paripraśnena sevayā| upadekṣyanti te jñānaṃ jñāninastattvadarśinaḥ||4.34||
Meaning
This you shall learn by prostrating yourself at the master's feet, questioning them, and serving them. The wise who have realized the truth will teach you wisdom.
उस ज्ञान को तू तत्त्वदर्शी ज्ञानियों के पास जाकर साष्टांग प्रणाम, विनम्र प्रश्न और सेवा के द्वारा प्राप्त कर; वे तुझे उस ज्ञान का उपदेश देंगे।
Verse 35
यज्ज्ञात्वा न पुनर्मोहमेवं यास्यसि पाण्डव। येन भूतान्यशेषेण द्रक्ष्यस्यात्मन्यथो मयि।।4.35।।
yajjñātvā na punarmohamevaṃ yāsyasi pāṇḍava| yena bhūtānyaśeṣeṇa drakṣyasyātmanyatho mayi||4.35||
Meaning
Having known That, you shall never again be confounded; and, O Arjuna, by the power of that wisdom, you shall see all these people as if they were your own Self, and therefore as Me.
हे पाण्डव (अर्जुन)! जिसे जानकर तू पुनः इस प्रकार मोह को प्राप्त नहीं होगा तथा जिस ज्ञान के द्वारा तू सम्पूर्ण प्राणियों को पहले अपने भीतर और फिर मुझमें देखेगा।
Verse 36
अपि चेदसि पापेभ्यः सर्वेभ्यः पापकृत्तमः। सर्वं ज्ञानप्लवेनैव वृजिनं सन्तरिष्यसि।।4.36।।
api cedasi pāpebhyaḥ sarvebhyaḥ pāpakṛttamaḥ| sarvaṃ jñānaplavenaiva vṛjinaṃ santariṣyasi||4.36||
Meaning
Even if you are the greatest of sinners, you will cross over all sin by the ferryboat of wisdom.
यदि तू सब पापियों से भी बढ़कर महापापी हो, तो भी ज्ञानरूपी नौका के द्वारा सम्पूर्ण पापसमुद्र को भली-भाँति पार कर जाएगा।
Verse 37
यथैधांसि समिद्धोऽग्निर्भस्मसात्कुरुतेऽर्जुन। ज्ञानाग्निः सर्वकर्माणि भस्मसात्कुरुते तथा।।4.37।।
yathaidhāṃsi samiddho'gnirbhasmasātkurute'rjuna| jñānāgniḥ sarvakarmāṇi bhasmasātkurute tathā||4.37||
Meaning
As the kindled fire consumes the fuel, so, O Arjuna, the embers of action are burnt to ashes in the flame of wisdom.
हे अर्जुन! जैसे प्रज्वलित अग्नि ईंधन को जलाकर भस्म कर देती है, वैसे ही ज्ञानरूपी अग्नि समस्त कर्मों को भस्म कर देती है।
Verse 38
न हि ज्ञानेन सदृशं पवित्रमिह विद्यते। तत्स्वयं योगसंसिद्धः कालेनात्मनि विन्दति।।4.38।।
na hi jñānena sadṛśaṃ pavitramiha vidyate| tatsvayaṃ yogasaṃsiddhaḥ kālenātmani vindati||4.38||
Meaning
There is nothing in the world so purifying as wisdom; and he who is a perfect saint finds that at last within himself.
इस संसार में ज्ञान के समान पवित्र करने वाला निश्चय ही कुछ भी नहीं है; योग में भली-भाँति सिद्ध हुआ पुरुष उस ज्ञान को समय पाकर स्वयं अपने भीतर ही प्राप्त कर लेता है।
Verse 39
श्रद्धावाँल्लभते ज्ञानं तत्परः संयतेन्द्रियः। ज्ञानं लब्ध्वा परां शान्तिमचिरेणाधिगच्छति।।4.39।।
śraddhāvā~llabhate jñānaṃ tatparaḥ saṃyatendriyaḥ| jñānaṃ labdhvā parāṃ śāntimacireṇādhigacchati||4.39||
Meaning
He who is full of faith attains wisdom, and he who can control his senses, having attained that wisdom, will soon attain Supreme Peace.
श्रद्धावान्, साधनपरायण तथा इन्द्रियों को वश में रखने वाला पुरुष ज्ञान को प्राप्त करता है; और ज्ञान को पाकर वह शीघ्र ही परम शान्ति को प्राप्त हो जाता है।
Verse 40
अज्ञश्चाश्रद्दधानश्च संशयात्मा विनश्यति। नायं लोकोऽस्ति न परो न सुखं संशयात्मनः।।4.40।।
ajñaścāśraddadhānaśca saṃśayātmā vinaśyati| nāyaṃ loko'sti na paro na sukhaṃ saṃśayātmanaḥ||4.40||
Meaning
But the ignorant man, and he who has no faith, and the skeptic are lost. Neither in this world nor elsewhere is there any happiness in store for him who always doubts.
अज्ञानी, श्रद्धारहित तथा संशययुक्त मनुष्य नष्ट हो जाता है; संशयग्रस्त पुरुष के लिए न यह लोक है, न परलोक और न ही कहीं सुख है।
Verse 41
योगसंन्यस्तकर्माणं ज्ञानसंछिन्नसंशयम्। आत्मवन्तं न कर्माणि निबध्नन्ति धनञ्जय।।4.41।।
yogasaṃnyastakarmāṇaṃ jñānasaṃchinnasaṃśayam| ātmavantaṃ na karmāṇi nibadhnanti dhanañjaya||4.41||
Meaning
But the one who has renounced their actions for meditation, who has cleaved their doubts in two by the sword of wisdom, and who remains always enthroned in their Self, is not bound by their actions.
हे धनञ्जय (अर्जुन)! जिसने योग के द्वारा कर्मों को त्याग दिया है, ज्ञान के द्वारा अपने संशयों को छिन्न कर दिया है तथा जो आत्मस्वरूप में स्थित है, उसे कर्म नहीं बाँधते।
Verse 42
तस्मादज्ञानसंभूतं हृत्स्थं ज्ञानासिनाऽऽत्मनः। छित्त्वैनं संशयं योगमातिष्ठोत्तिष्ठ भारत।।4.42।।
tasmādajñānasaṃbhūtaṃ hṛtsthaṃ jñānāsinā''tmanaḥ| chittvainaṃ saṃśayaṃ yogamātiṣṭhottiṣṭha bhārata||4.42||
Meaning
Therefore, cleave asunder with the sword of wisdom the doubts of the heart, which your own ignorance has engendered, and follow the path of wisdom and arise!
अतः हे भारत (अर्जुन)! अपने हृदय में स्थित अज्ञान से उत्पन्न इस संशय को आत्मज्ञानरूपी तलवार से काटकर योग में स्थित हो जा और युद्ध के लिए खड़ा हो जा।
